Kluci se namlsali lehkého lezení v Raxech na cestě Preintalersteig a chtěli si vylézt nějakou další podobnou cestu. Pustili jsme se tedy do trochu náročnější cesty Akademikersteig, s obtížností 2+ UIAA. Nastoupali jsme po dlouhatánských ocelových schodech a hromadách suti do údolí Großes Höllental na začátek cesty. Lezl jsem jí nedávno obtížnějším směrem shora dolů, takže jsem věděl, co nás čeká.
Rubrika: Horolezení (Strana 1 z 4)
Vyrazili jsme si na dva dny do Rakouska. V plánu bylo pořádně si během dvou dnů zalézt na peilsteinském vápenci po dobře odjištěných cestách. Sice panovalo úmorné vedro, ale to nám na nadšení neubralo. Začali jsme v sektoru N na mé oblíbené věži Cimone cestou N66 NO-Kante, 5+. Nástup přes první dvě expresky je poměrně morálový, ale lézt zbytek cesty už je čirá radost, natáhli jsme si jí nejdřív já a pak i Eliška.
Původně jsme měli na velký letní horský výlet jiné plány, ale kvůli letošnímu nevyzpytatelnému počasí a obsazenosti horských chat jsme se na poslední chvíli rozhodli vypravit se do osvědčeného rakouského národního parku Gesäuse a pochodit tu po místních vápencových velikánech.
U mé milované říčky Rokytná poblíž Kašparova mlýna mezi Tavíkovicemi a Biskupicemi je už několik let dostupná nádherná nová lezecká oblast. Nalézá se tu několik desítek perfektně odjištěných cest, mnohé z nich mají přes 20 metrů, leze se tu v krásně pevné kompaktní skále. Na lehčích cestách ve středním a pravém sektoru se mohou vyřádit začátečníci, borháky jsou tu osazené po dvou metrech, každých několik metrů se dá odpočinout na velkých policích a na konci každé cesty je slaňovací kruh. V levém sektoru už jsou cesty o dost morálovější a těžší.
Klukům se líbil nápad vyzkoušet si lehké ferraty v krásném prostředí rakouského pohoří Raxy, kde jsem byl nedávno, a tak jsme si udělali jednodenní výlet. Vyšli jsme kousek po cestě Wachthüttelkamm a do údolí Großes Höllental jsme sestoupili po nejištěné cestě Blechmauernsteig. Její začátek byl poměrně nepříjemný, rozbitá příkrá plotna zarostlá trávou ve velké expozici, ale kluci ji slezli poměrně s přehledem. Neměli jsme s sebou ferratové sety, na všech zajištěných i nezajištěných úsecích jsem kluky jistil na krátkém laně a kromě ojedinělého podklouznutí v suti jsem celý den příliš práce s jištěním neměl.
Nápad na výlet do rakouské oblasti Raxalpe vznikl spontánně, když na mě při hledání něčeho úplně jiného na serveru bergsteigen.com vyskočila cesta Akademiker-steig obtížnosti 2+ UIAA. Lehké lezení v pěkném prostředí údolí Großes Höllental mě zaujalo, na mapě jsem namyslel celý okruh a vyjeli jsme s Eliškou na jednodenní výlet.
Letos proběhl už desátý ročník tátovské akce s dětmi na Poříčí. Mezi dětmi už jsou velké věkové rozdíly, a tak jsme je rozdělili na dvě skupiny podle věku, aby si všichni mohli akci užít naplno.
Podzimní prázdniny jsme s klukama trávili s vodáckou partou v Beskydech v penzionu Pulčiny. Strávili jsme tu náročný prodloužený víkend vyplněný výlety, horolezením po místních pískovcových skalách a tradičními večírky trvajícími dlouho do noci.
Po roce jsme se s dětmi opět vypravili do rakouských hor. Tentokrát padla volba na mé oblíbené Rottenmannské Taury, oblast Grosser Bösensteinu. Loni jsme ještě spali na chatě, letos už kluci zvládli nocování v horách. Krátce po poledni jsme nahodili naložené batohy na konci mýtné silnice (vjezd stojí 8 €, nový parkovací automat už bere pouze platební karty) na parkovišti pod Edelrautehütte a vyrazili na cestu.
Na další výpravu do mně zatím neznámého kouta rakouských hor jsem se nechal inspirovat článkem na výborném serveru NaTreku.cz. Před polednem jsme zaparkovali auto v horní části údolí nad Radmer an der Hasel, naobědvali se, nahodili v počínajícím vedru batohy na záda a začali stoupat vzhůru údolím. Byl to moc pěkný nástup na hřeben, po zpevněných cestách se šlo minimálně, stezka většinou vedla lesem nebo krásně rozkvetlými alpskými loukami či kravskými pastvinami.