Na brněnské Hády to máme z Líšně kousek a rádi do těch míst chodíme. Ze zdejšího zvláštního propojení opuštěných lomů a navracející se přírody dýchá atmosféra dobrodružství jako ze starých foglarovek. Rádi se touláme malebným Růženiným lomem, drápeme se jeho strmými suťoviskovými svahy, prohlížíme si fantaskně zvrásněné prvohorní usazeniny a užíváme si panoramatické výhledy na Brno a široké okolí.
Rubrika: Výlety
O Velikonocích jsme s klukama vzali prarodiče na výlet do Žďárských vrchů. Vyšli jsme si prohlédnout prastarou zříceninu hradu Štarkov a za výhledy jsme vylezli na skálu Prosíčka. Bylo pošmourno a poletovaly veliké sněhové vločky, což bylo milejší, než kdyby pršelo a ke zdejší kopcovité skalnaté krajině se sněžení dobře hodilo. Pro kluky to byla jen menší procházka, zato babička dostala pořádně zabrat. Výlet se ale povedl a nakonec byli spokojení všichni.
Podzimní prázdniny jsme s klukama trávili s vodáckou partou v Beskydech v penzionu Pulčiny. Strávili jsme tu náročný prodloužený víkend vyplněný výlety, horolezením po místních pískovcových skalách a tradičními večírky trvajícími dlouho do noci.
Amatérská jeskyně představuje největší jeskynní systém Moravského krasu o celkové délce více než 40 kilometrů. Nemá žádný přirozený venkovní vchod, první její část (Stará Amatérská jeskyně) byla objevena v roce 1969 při prokopávání desítek metrů zavalených komínů ze dna Cigánského závrtu. V 70. letech byla z Pustého žlebu proražena ve skalním masivu štola, která vytvořila bezpečný vstup do Nové Amatérské jeskyně.
Na víkend jsme byli u rodičů a vyjeli jsme si s nimi do Chýnovské jeskyně. Jedná se o schované místo na konci malé silničky na úbočí Pacovy hory. Krasové vápencové prostory jeskynního komplexu jsou sice hodně upravené, ale přesto velmi pěkné, barevné, vodou zajímavě vymodelované a krásně nasvícené. Trasa prohlídky je pěkně členitá, skoro pořád se chodí po schodech, kterých je v jeskyni takřka 400 a výklad paní průvodkyně byl moc pěkně podaný.
Po prohlídce jsme si ještě vyšli na Pacovu horu, odkud je pěkný výhled do prostor bývalého lomu (dnešní přírodní rezervace) i celkem daleko do okolní krajiny.
Dlouho jsme se už nesešli s naší vodáckou partou, a tak jsme využili covidového rozvolnění a vyrazili na společný víkend na Vysočinu do Moravských Křižánek na Farmu u Vojtků. V příjemném prostředí jsme tu absolvovali náročný program. Úvodní páteční večírek v salónku se samovýčepem se protáhl daleko přes půlnoc.
Sobotní výlet na Devět skal jsme si zpestřili boulderováním na krásné Bílé skále, pěkným slejvákem a posezením na zahrádce v Restauraci pod Bílou skálou. Večer jsme si na ohýnku opekli buřty a kluci si zaveslovali na pramici na Kyšperském rybníku.
V neděli jsme vyrazili na Drátník, kde si většina dětí poprvé vyzkoušela na natažených fixech lezení na skále. Dokonce jsme v přilehlém občerstvení U Kolouška potkali místňáka Radka Jaroše, takže mají naši malí lezci dokonce společnou fotku s Panem horolezcem.
Údolí i okolí Bílého potoka je krásné, a tak jsme se sem vypravili znovu, tentokrát na kolech. Vyjeli jsme z vesničky Hvozdec, kde jsme si ještě před odjezdem procvičili výměnu píchlé duše. Úvodní stoupání do Javůrku všechny tři mladé cyklisty pěkně zmohlo. Ale aspoň jsme se v chladném počasí trochu zahřáli. Po svačině mezi poli jsme sjeli, někteří závodním tempem, prudké klesání po Železné stezce dolů do Šmelcovny. Ulice před výdejním okýnkem místní restaurace vypadala v dnešní době jako zjevení z jiné doby. Postávalo tu na jednom místě s kelímky piva a hamburgery v rukách mnoho desítek lidí, respirátor měli nasazený snad jenom dva z nich. Tak jsme se k davu přidali a dali si oběd.
Vymýšlet stále nové výlety v rámci okresu je čím dál tím větší výzva. Tentokrát jsme se vydali do Tišnova navštívit dva kopce tyčící se nad městem. Nejdříve jsme si prohlédli posilovnu a trailovou trať u parkoviště pod rozhlednou Klucanina. Na koloběžkách to klukům moc nejezdilo, ale někdy příště na kolech bude trail super. Pak jsme se vydali moc pěknou naučnou stezkou směrem vzhůru. Klucanina je opravdu monumentální kamenná rozhledna a jsou z ní výhledy opravdu do daleka.
V době, kdy museli být všichni nuceně uzavření v katastru obce svého bydliště, jsme se rozhodli nesmyslné opatření nedodržet a vyjeli jsme daleko za Brno, až na konec okresu Brno-venkov, do údolí Bílého potoka. Užili jsme si krásný odlehlý divoký kraj, staré budovy bývalých mlýnů, některé krásně opravené, některé už jen v podobě rozvalin, dobrodružné úzké lávky přes potok, vyráchali jsme se v potoce při hledání hezkých kamínků, jako zpestření jsme si dali dokonce i jeden brod pořádně ledovou vodou, objevili jsme první letošní sněženky, na Šmelcovně jsme si vytěžili něco železné rudy a proběhli se se pod pěkně klenutým Kubovým mostem. Dokonce i policisté, kteří nás odlovili cestou domů, měli pro náš výlet pochopení, takže celkově to byla moc příjemná a podařená výprava.