Počasí nebylo nic moc, ale přesto jsme se vypravili vyvětrat do přírody. Kluci chtěli do Jeseníků, vybrali jsme opuštěnější oblast severně od Karlovy Studánky. Lesní parkoviště nad Karlovou Studánkou u Bílé Opavy bylo celé rozbagrované, ale přijeli jsme brzo, tak jsme ještě našli místo na parkování u krajnice vedle silnice. První pěkný úsek trasy nás vedl lesem podél náhonu z Bílé Opavy do Karlovy Studánky. Zajímavé je, že náhon nikdy neměl žádnou praktickou funkci, sloužil pouze k okrášlení lázeňského města umělým vodopádem. V lese vládly pestré podzimní barvy, ale jinak bylo okolí zahalené do husté mlhy a navíc i mrholilo.
Rubrika: Výlety (Strana 1 z 2)
Nastalo příjemné slunečné babí léto, vydali jsme se s Rendlovými na víkendový čundr. Bohužel Domča měl zrovna angínu a Julča si podvrtla kotník. Lucinka byla ale zdravá, tak jsme vyrazili v prořídlé sestavě. Rozhodli jsme se projít se po jihočeské Toulavě trasou z Tábora do Bechyně, vedoucí podél řeky Lužnice. Většinu cesty jsme šlapali v malebném sevřeném údolí pod podzimně pestře zbarvenými listnatými stromy. Hladina řeky se leskla jako zrcadlo a odrážela modrou oblohu a různobarevné listí stromů. Na řece leží spousta jezů, vedle kterých stojí krásně opravené staré mlýny. Udělali jsme si cestou malou odbočku na zříceninu hradu Příběnice a prošli několik kempů, které nás k nocování nenalákaly.
Na menší pohodový výlet jsme se vypravili do Josefovského údolí. Sice jsme tu byli už mnohokrát, ale zdejší kraj má zvláštní kouzlo a vždy se sem rádi vracíme. Prošli jsme se kolem Býčí skály, zaboulderovali v Kostelíku, užili si výhledy z rozhledny Alexandrovka, prošli malebným údolím Křtinského potoka, prolezli jeskyni Jáchymka a prozkoumali vývěr Jedovnického potoka. V Moravském Krasu je pěkně.
Domluvili jsme se s Lenkou a Terezkou na společné dovolené na Vysočině. Ubytování padlo na Penzion Majka v Herálci. Strávili jsme tu příjemných pět dní. První den jsme si užili lezení na Drátníku. Fixního jištění i slaňáků je tu pomálu, lezli jsme převážně na top rope, ale každý si vybojoval pár cest, zvládli jsme i nějaký ten převis. Děti si vybudovaly krásný lesní domeček, takže na konci dne vládla všeobecná spokojenost.
Po mnoha a mnoha letech jsem se nechal vytáhnout kamarády na běžky. Za příjemně slunečného, ale pořádně mrazivého a větrného počasí jsme se vydali do Velkého Vrbna zajezdit si na upravených trasách okolo Paprsku. Když jsem na parkovišti u auta poprvé nacvakl boty do lyží, mé pocity byly všelijaké. Dlouho jsem na běžkách nestál, ani kdysi jsem na mnoho kilometrů nenajezdil a mé předchozí zkušenosti s nimi většinou byly neradostné, buď se mi na skluznice lepily hroudy sněhu, nebo totálně prokluzovaly.
Letošní jarní prázdniny udělali kluci vzpouru. Odmítli jít na zimní přechod se spaním po chatách a uvolili se pouze na jednodenní výlety z jedné základny. Vymýšlel jsem dlouho místo, kde jsme ještě nebyli, a volba nakonec padla na Jizerské hory. Našel jsem pěkné levné ubytování, prožil tradiční peklo s vymýšlením, chystáním a balením jídla a vybavení, a vyjeli jsme na 3 dny objevovat nová neznámá místa. Pokračovat ve čtení
S dětmi jsme vyvezli prarodiče na výlet na Šumavu, kde ještě nikdy nebyli. Těžko se vybírá program na jeden jediný den. Prošli jsme si pěknou naučnou stezku přes Soumarské rašeliniště, podívali se na známou Chalupskou slať, a u Antýglu jsme se podívali na Vydru a prošli se kousek podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu postaveného před více než 200 lety.
Na podzimní prázdniny jsme letos s vodáckou partou vyjeli na Vysočinu. Bydleli jsme ve vesnici Zderaz v hotelu RENOSPOND, naštěstí pouze dvouhvězdičkovém, takže cena ubytování s polopenzí byla přívětivá a stejně tak byl po většinu času přívětivý i personál. Čekalo nás pět dní volna, během kterých jsme přes den chodili na výlety po krásné vysočinské krajině. Večery jsme trávili dlouhým povídáním u dobrého pití. Naštěstí jsme měli k dispozici oddělenou společenskou místnost.
Po dlouhé době jsme se opět setkali s vodáckou partou, tentokrát během podzimních prázdnin na Chatě Mír v Beskydech. Sešlo se nás včetně všech dětí více než 30. Chata je pěkně udržovaná, s úplně novým prostorem restaurace, kde jsme dostávali vynikající snídaně a večeře. Čas jsme trávili výlety po okolí, v podzimním pošmournu jsme vyšli na Radhošť, dětem jsme připravili halloweenskou noční stezku odvahy, a když jeden celý den propršel, zajeli jsme si do frenštátského muzea na interaktivní výstavu STOPA – Vyřeš zločin!, kde jsme si vyzkoušeli vyřešit případ jedné vraždy.
Kluci měli letos za dobré vysvědčení neobvyklé a náročné přání: chtěli se poprvé proletět v letadle. Příliš se mi do jeho plnění nechtělo, ale děti byly neodbytné, a když si na let samy částečně přispěly ze svých pokladniček, podlehl jsem. A když jsem navíc objevil stránky leteckého nadšence pana Petra Humpolíčka, https://letbrno.cz, který létá za přijatelnou cenu, bylo rozhodnuto.