Na klasickou dovolenou u moře mě neužije ani trochu. Potřebuju pohyb, dobrodružství, hory, skály, objevovat nová místa a výhledy. Ne bydlet týden v kuse na jednom místě a trávit celé dny na pláži před penzionem. Nechal jsem se ale letos přemluvit a vypravil jsem se s Katkou a jejími dětmi na dlouhou cestu až na Korsiku. Logistika byla poměrně náročná. Shodnout se na termínu, zajistit ubytování na místě i na cestu tam i zpět, zajistit lístky na trajekt, vymyslet, jak zpestřit dlouhé přejezdy autem, přidat nějaký výlet po památkách a naplánovat možný program na místě zabralo hodně času a úsilí.
Rubrika: Děti (Strana 1 z 8)
Vypravili jsme se všichni na několik dní projezdit si Orlické hory na kolech. Bydleli jsme v Deštném na chatě Bludička, po večerech jsme grilovali dobroty a přes den jsme odsud vyjížděli na výlety. První den při příjezdu měla Katka s dětmi velké zpoždění, vyjeli jsme si tedy sami s kluky na traily nad obcí Zdobnice. Pěkně jsme si zajezdili a nikoho dalšího jsme na tratích nepotkali.
Slíbil jsem klukům, že o letošních prázdninách se vypravíme do Alp na třítisícovky. Jenže když jsem chtěl někdy začátkem května zarezervovat horskou chatu Taschachhaus, zjistil jsem, že vhodný okamžik už jsem prováhal, v našem termínu bylo beznadějně obsazeno. Stejně tak i na všech dalších možných chatách ležících někde pod třítisícovými vrcholy. Po dlouhém hledání jsem objevil jednu jedinou, Sajathütte. Sice měli obsazenou hromadnou noclehárnu, ale volný samostatný pokoj. Jelikož chata nepatří pod rakouský spolek Alpenverein a je soukromá, neplatí zde Alpenverein sleva na ubytování, takže jsem za pobyt vysázel brutální částku v eurech. Navíc chata vypadá jako nevkusný nabubřelý zámek, který se do horského údolí příliš nehodí. Ale i tak jsme tam vyrazili.
Vzal jsem Katku s dětmi a se Zuri na výlet do Jeseníků na svá oblíbená místa. Vyráželi jsme z Koutů nad Desnou. Děti by prudké stoupání po sjezdovkách ještě neušlapaly, tak jsme se rozdělili. Já se Zuri jsme si pod Medvědí horu vyšlápli po svých, ostatní se nejdřív vyřádili na trampolínách dole v Balanc parku a nahoru se vyvezli lanovkou. Se Zuri jsme ještě mezitím stihli oběhnout celý okruh přes Medvědí horu, pak už jsme pokračovali společně.
Děti baví lezení na zajištěných cestách. Mě šplhání po horomosvodech omrzelo už dávno, ale rád sleduji, jak si to kluci užívají a jak se postupem času zlepšují. Navíc mě baví metodika, guidování a dojišťování a poskytování dopomoci v těžších úsecích. Pořídili jsme všechno potřebné vybavení a vypravili se otestovat materiál i sebe na osvědčený Hohewand.
Navzdory nepříznivé předpovědi počasí jsme s kluky vyjeli na třídenní trek do Rottenmannských Taur. V pátek jsme zaparkovali na konci údolí za vesnicí Oppenberg u budky s luxusními záchody, nahodili batohy a pustili se do dlouhého stoupání do sedla pod Hochschwungem. Po předchozích lijácích tekla všude spousta vody, v horních částech údolí jsme museli přecházet sněhová pole. Bylo chladno, foukal vítr a nad hlavou se nám převalovala temná mračna. Cestou na Schattnerzinken nás zastihl pořádný déšť s kroupami, ale stihli jsme si včas nasadit nepromokavé oblečení. Navečer se trochu vyčasilo a do sedla pod Seitnerzinken jsme přišli opět suší, vyfoukaní větrem.
Vypravil jsem se prozkoumat další kousek krajiny, kde jsem zatím ještě nebyl, horní tok říčky Chvojnice. Zaparkoval jsem u Spáleného Mlýna a se čtyřnohou kamarádkou Zuri jsme se vydali na vycházku podél proudu po modré značce. Horní část trasy vedla po vyježděných cestách a příliš záživná nebyla. Brzy ale začala být cesta zajímavější, řeka se kroutila v divokých meandrech, břehy byly porostlé svěží zelenou trávou a květinami, pěšina občas stoupala strmými svahy nahoru nad řeku. Po cestě bylo u řeky i pár luk a mýtin, v zimě se sněhem by tu bylo pěkné přespání. Moc se mi líbily Kozí hřbety, taková malá obdoba těch krkonošských.
Na první letošní čundr jsme se vypravili na známá místa na Tišnovsku. Dojeli jsme vlakem do Níhova a pokračovali podél železniční trati a podél potoku Halda a říčky Libochovka krásně zelenou a rozkvetlou krajinou. Užili jsme si pár brodů ledovou vodou, posezení u ohně, opékání špekáčků, spaní venku i pořádný slejvák druhý den při dochodu do Tišnova. Byl to příjemný pohodový výlet v krásné krajině.
Na velikonoční prázdniny jsme se s Katkou a jejími dětmi vydali do Českého Švýcarska. Cestou do Penzionu Růžák v Růžové jsme se zastavili ve Sloupu v Čechách. Prošli jsme si tu moc pěkný okruh kolem pískovcových skalních útvarů s krásnými vyhlídkami.
Následující den jsme se vydali na cyklo vyjížďku. Prohlédli jsme si rozlehlý Dolský mlýn, který si zahrál v několika pohádkách, příjemně se provětrali a dali si pořádně do těla při závěrečném dlouhém stoupání z Hřenska do Růžové.
Pošmourno, mlha, zima, dešťové přeháňky, to všechno nás neodradilo od malého výletu do přírody. Vydali jsme se na naši milovanou Jihlavku. Ze Lhánic přes Velkou skálu jsme sešli k řece a vyšlapali nahoru na tichý Templštejn, kde jsme se potulovali mezi starými zdmi. Pak jsme pokračovali divočinou proti proudu řeky až k Babám, tady jsme se vydrápali prudkým svahem opět nahoru na vyhlídku, a potom už jen zpět do Lhánic. Na Jihlavce je krásně i za špatného počasí.