Letošní jarní prázdniny udělali kluci vzpouru. Odmítli jít na zimní přechod se spaním po chatách a uvolili se pouze na jednodenní výlety z jedné základny. Vymýšlel jsem dlouho místo, kde jsme ještě nebyli, a volba nakonec padla na Jizerské hory. Našel jsem pěkné levné ubytování, prožil tradiční peklo s vymýšlením, chystáním a balením jídla a vybavení, a vyjeli jsme na 3 dny objevovat nová neznámá místa. Pokračovat ve čtení
Rubrika: Děti (Strana 1 z 6)
Za mrazivého větrného dne jsme vyrazili s kluky na místa Moravského krasu, která jsme spolu zatím nestihli projít. Začínali jsme ve Sloupu, v Šošůvce si prohlédli zatopený lom, vyběhli jsme na vyhlídku na Helišově skále. V Holštejně jsme se vydrápali na zříceninu, prolezli jeskyni Hladomorna a žasli, jak je vůbec možné lézt zdejší těžké bouldery. Předchozí večer jsme se na videu dívali na Adama Ondru, jak tu leze cestu Terranova 8C+, a teď jsme u ní stáli a osahávali její miniaturní chyty v převisu. Zvláštní pocit.
I když tato zima sněhově za moc nestojí, přesto jsme se chtěli alespoň jednou podívat během zimních prázdnin do hor na sněžnice. Vybrali jsme okruh ze Skřítka přes Jelení studánku. Abychom se vyhnuli frekventovaným běžkařským trasám, šli jsme neprve po červené značce až k chatě U Huberta. Tady jsme alespoň na malý úsek k Medvědím skálám nasadili sněžnice. Jinde nebyly potřeba, buď byl sníh ušlapaný, nebo ho bylo příliš málo.
S dětmi jsme vyvezli prarodiče na výlet na Šumavu, kde ještě nikdy nebyli. Těžko se vybírá program na jeden jediný den. Prošli jsme si pěknou naučnou stezku přes Soumarské rašeliniště, podívali se na známou Chalupskou slať, a u Antýglu jsme se podívali na Vydru a prošli se kousek podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu postaveného před více než 200 lety.
Na podzimní prázdniny jsme letos s vodáckou partou vyjeli na Vysočinu. Bydleli jsme ve vesnici Zderaz v hotelu RENOSPOND, naštěstí pouze dvouhvězdičkovém, takže cena ubytování s polopenzí byla přívětivá a stejně tak byl po většinu času přívětivý i personál. Čekalo nás pět dní volna, během kterých jsme přes den chodili na výlety po krásné vysočinské krajině. Večery jsme trávili dlouhým povídáním u dobrého pití. Naštěstí jsme měli k dispozici oddělenou společenskou místnost.
Krásně barevný a slunečný podzim láká ven do kopců. V rámci objevování nových míst a nových výhledů jsme se vypravili na jeden den do severovýchodního cípu Beskyd. V dopoledním chladnu jsme startovali z obce Košařiska. Dlouhým táhlým stoupáním na hřeben k rozhledně Kozubová, většinu času širokou šotolinovou cestou, jsme se ovšem zahřáli dostatečně. Cestou se nám chvílemi otvíraly výhledy na okolní barevné svahy a údolí poseté vesničkami, na východě bylo krásně vidět na Slovensko, poznali jsme Velký i Malý Rozsutec a celý hřeben Malé Fatry, a zahlédli jsme dokonce i Roháče.
Konečně se začínáme vyhrabávat z vleklých podzimních nemocí. Abychom se trochu vyvětrali na čerstvém vzduchu, vyrazili jsme na kratší výlet do míst, kde to ještě nemáme skoro vůbec prochozené, do Pístovic. Prošli jsme se příjemně barevnou podzimní krajinou, v lese potkali spoustu bedel a poznali nová pěkná místa. Hlavně zatopený lom Smutná skála se nám líbil moc, pěkný byl i správně divoký les u Manzurské skály. Na konci výletu jsme si v údolí potoka Rakovec užili přelézání mnoha popadaných kmenů stromů i chůze v divokém terénu, protože nedávná velká voda odnesla lávku přes potok. Moc pěkné pochození to bylo.
Kluci se namlsali lehkého lezení v Raxech na cestě Preintalersteig a chtěli si vylézt nějakou další podobnou cestu. Pustili jsme se tedy do trochu náročnější cesty Akademikersteig, s obtížností 2+ UIAA. Nastoupali jsme po dlouhatánských ocelových schodech a hromadách suti do údolí Großes Höllental na začátek cesty. Lezl jsem jí nedávno obtížnějším směrem shora dolů, takže jsem věděl, co nás čeká.
Kluci sami si přáli vyjet si i letošní prázdniny někam do Alp na divoko se spaním v přírodě. Počasí se konečně umoudřilo a předpověď slibovala, že bude pěkně. Vybrali jsme tentokrát trasu mezi jezery v Seckauerských Taurech. Přibrali jsme s sebou kamarádku Terku, jejíž přítel na trekování není, a vyjeli si na tři dny užít alpskou divočinu.
Klukům se líbil nápad vyzkoušet si lehké ferraty v krásném prostředí rakouského pohoří Raxy, kde jsem byl nedávno, a tak jsme si udělali jednodenní výlet. Vyšli jsme kousek po cestě Wachthüttelkamm a do údolí Großes Höllental jsme sestoupili po nejištěné cestě Blechmauernsteig. Její začátek byl poměrně nepříjemný, rozbitá příkrá plotna zarostlá trávou ve velké expozici, ale kluci ji slezli poměrně s přehledem. Neměli jsme s sebou ferratové sety, na všech zajištěných i nezajištěných úsecích jsem kluky jistil na krátkém laně a kromě ojedinělého podklouznutí v suti jsem celý den příliš práce s jištěním neměl.