Na Dlouhé stráně jsme si poprvé vyšlapali už předloni na podzim. Tehdy ale panovala hustá mlha a z jesenických panoramat jsme neviděli nic. Po delší době jsme se tedy rozhodli pro reparát a v krásném skoro letním počasí jsme si výlet zopakovali.
Rubrika: Treky (Strana 1 z 8)
Po dlouhých deštích a chladném počasí konečně přišel slunečný víkend s jarními teplotami. Nabalili jsme s klukama věci na přespání venku, nasedli jsme v Brně na vlak a rozjeli se za prvním letošním čundrem. Vystoupili jsme v Níhově a hned u nádraží jsme poznali, že po deštích jsou hladiny toků stále zvednuté, silniční podchod byl zaplavený a z malého potůčku Haldy se stala svižná říčka.
Původně jsme s dětmi plánovali zimní výpravu na sněžnicích na Velkou Fatru. Ale pak jsem si řekl, že v Krkonoších jsme spolu ještě nebyli a kluci by se měli podívat na nejvyšší horu České republiky. V létě se masového výstupu na Sněžku zúčastnit odmítám. Ale v zimě je to něco jiného. Zarezervoval jsem ubytování v krkonošských boudách, nabalili jsme vybavení do velké zimy a v sobotu ráno v půl šesté jsme vyjížděli vstříc zimnímu dobrodružství.
Kam se vypravit do zimních hor za špatného počasí? Do Jeseníků už se mi znovu nechtělo, ale napadly mě Krkonoše. Ještě jsem tam nebyl a říkal jsem si, že za silného větru a chumelení by tam nemusely být tak početné davy. Chyba lávky. V deset hodin dopoledne už byla všechna parkoviště v Horní Malé Úpě beznadějně plná. S velkým štěstím jsme obsadili poslední volné místo na placeném parkovišti na polské straně. Na výlet se mi podařilo nalákat dva další odvážlivce, a tak jsme měli druhé auto na dlouhý přejezd do Rokytnice nad Jizerou. Tady ještě pár posledních volných míst na parkovišti zůstalo.
V brněnské kotlině vládlo pošmourné podzimní počasí. Blížil se volný víkend, zachtělo se mi zase po čase užít si sněhu a vyzkoušet nový stan. Když předpověď počasí hlásila pro Jeseníky sněhovou kalamitu, závěje, zvýšené lavinové nebezpečí a silný vítr, neváhal jsem ani chvíli a v sobotu brzy ráno už jsem seděl v hustém sněžení za volantem a mířil na sever. Chvílemi jsem myslel, že nedojedu, málem jsem uvízl na neprohrnuté zasněžené silnicí zasypané polámanými větvemi. Auto ale po sněhu statečně driftovalo a zátaras ze spadlého stromu odstranili hasiči pár minut před tím, než jsem tím místem projížděl, takže jsem nakonec dojel až na parkoviště u Skřítka.
Oblast Jeseníků severovýchodně od Videlského sedla – údajně opuštěnou a liduprázdnou – už jsem měl vyhlédnutou delší dobu, chtěl jsem tu původně podniknout trek na sněžnicích. Zima je ovšem letos velmi mírná, počasí skoro jarní a nabízí pochození spíše po blátě než na sněhu. Ale vyrazil jsem i tak. Na výlet se přidala Terka, která si chtěla vyzkoušet nocování pod širákem za nočního mrazíku.
Konečně přišly pořádné mrazy a sněhová kalamita. Nabalil jsem vybavení a vydal jsem se užít si pořádnou jesenickou zimu. Cesta autem zasněženou republikou (i v Brně bylo čerstvých 20 cm sněhu) byla náročná, nejadrenalinovější ovšem tradičně bylo probít se v Ramzové neprohrnutou silnicí posledních 200 metrů z hlavní silnice na zasněžené parkoviště.
Kluci už se nemůžou dočkat pořádné zimy. A protože v okolí Brna stále panuje podzim, vyjeli jsme za čerstvým sněhem na jednodenní výpravu do Jeseníků. Protože denního světla už moc není, vstávali jsme hodně brzy, ale děti byly tak natěšené, že ráno vyskočily z postele samy. V šest hodin jsme nasedali do auta, cestou jsme přibrali Terku a po půl deváté jsme po snídani vyráželi z Karlovy Studánky na cestu.
Letos jsem se rozhodl, že budu na treky do hor vyrážet i v zimě. V průběhu roku jsem si pořídil zimní vybavení a dostatek teplého oblečení a po prvním letošním sněžení jsem se vypravil na první zátěžový test do rakouských Nízkých Taur. V plánu bylo během tří dnů projít hřebenovku na obou stranách údolí nad jezerem Ingeringsee. Navzdory varování před zimou a nepohodlím se ke mně na trek přidala Terka.
Předpověď počasí slibovala pro Taury občasný déšť a silný vítr, ale protože se letos možná jednalo o poslední možnost podívat se do rakouských hor, vyrazili jsme na trek i tak. Terka rozcházela bolavé koleno, tak jsem vymyslel trasu s několika možnostmi zkrácení. V sobotu jsme zaparkovali auto na konci cesty v údolí Bärntal nad vesnicí Sankt Johann am Tauern a šlapali občasnými přeháňkami a sílícím větrem do sedla Gaaler Törl.