Letos proběhl už desátý ročník tátovské akce s dětmi na Poříčí. Mezi dětmi už jsou velké věkové rozdíly, a tak jsme je rozdělili na dvě skupiny podle věku, aby si všichni mohli akci užít naplno.

U větších děti jsme vyzkoušeli jejich schopnost postarate se sami o sebe a odvezli je na samostatný výsadek do Posázaví. Tady sami plnili různé předpřipravené úkoly, hledali indicie, prohlédli si místní sklárny a vyzkoušeli si pískování skleniček, přesouvali se pěšky nebo vlakem mezi lokacemi, sami si zařizovali jídlo, sami zmokli v odpoledním lijáku, sami přespali v kempu na Stvořidlech. Druhý den, po splnění všech úkolů, jsme vyzvedávali, i díky panujícím vedrům úplně odrovnanou, ale úspěšnou, a snad i spokojenou skupinu.

Menší děti měly letos téma loupežníci, v jehož rámci si vyrobily vlastní loupežnické převleky a plnily různé úkoly, jako výroba loupežnického oblečení, střílení z praků (do nichž si nejdřív musely samy najít munici), chození po slackline, odlévání vlastních mincí z cínu. Na konci proběhla velká bitva, kdy dětští loupežníci zmasakrovali skupinu dospělých loupeživých rytířů a vybojovali si bednu s pokladem.

K tomu jsme skákali po nafukovacím hradu, ráchali se v řece a v bazénu, dlouho do noci seděli u ohně a zpívali jednu písničku za druhou, lezli na místní skalku (někteří se dokonce zvládli vyšvihnout i přes převis) a zahráli si airsoft.

Po třech dnech nabitých bohatým programem a pekelným vedrem jsme, jako pokaždé, odjížděli domů totálně utahaní, ale naprosto spokojení. Poříčí je pro mě vždy úžasně příjemná akce strávená ve společnosti moc fajn lidí.