Po roce jsme se s dětmi opět vypravili do rakouských hor. Tentokrát padla volba na mé oblíbené Rottenmannské Taury, oblast Grosser Bösensteinu. Loni jsme ještě spali na chatě, letos už kluci zvládli nocování v horách. Krátce po poledni jsme nahodili naložené batohy na konci mýtné silnice (vjezd stojí 8 €, nový parkovací automat už bere pouze platební karty) na parkovišti pod Edelrautehütte a vyrazili na cestu.
Nejprve nás čekal dlouhý traverz lesem v úmorném ubíjejícím letním vedru. Potom táhlé stoupání nejprve po pastvinách, pak už po horských chodníčcích směrem k jezeru Gefrorener See. Čím výše jsme byli, tím příjemněji se šlo. Sice stále pražilo slunce, ale se přibývající výškou se ochlazovalo a přidal se příjemný vítr. Kluci sice již po sto metrech pochodu jako obvykle protestovali, že už nemůžou, ale šlapali slušným tempem. U jezera jsme si dali krátkou přestávku a pak rychle vyběhli závěrečný trhák do sedla Gamsscharte. Tady se nám otevřely krásné zamlžené výhledy na hřebeny hor všude okolo nás.
Ze sedla jsme se vydali po úbočí vzhůru vyšlapanou cestou na vrchol Dreistecken a odtud dolů kamenným polem a nepříjemnými suťovisky do sedla Moserscharte. Původní plán byl sejít odtud až dolů ke jezeru Gemeinsee, ale protože na boční rozsoše směrem k Mittersteinu jsme objevili pěkný rovný travnatý plácek, utábořili jsme se na něm. Pro vodu na pití a vaření jsem se pak necelých 200 výškových metrů dolů k jezeru vydal sám a nalehko. Postavili jsme přístřešek proti rose, uvařili večeři a užívali si výhledy na Dreistecken, Grosser Bösenstein, i na Gesäuse včetně Hochtoru, na jehož vrchol se nám podařilo vylézt před rokem.
Noc byla příjemná, bez větru, s jasně svítícími hvězdami a krásně viditelným obloukem Mléčné dráhy. Ráno za stále krásného počasí jsme si dali luxusní snídani v podobě čaje, míchaných vajíček a kávy a horké čokolády. Pobalili jsme se a vydali se na cestu zpět směrem k vrcholu Dreistecken, přes sedlo Gamsscharte na vrchol Sonntagskarspitze, kde jsme si dali svačinu a krátkou pauzu.
Odtud vede směrem na Grosser Bösenstein krásný exponovaný lezecký hřebínek, na těžších místech velmi kvalitně zajištěný ocelovými lany. Nenesl jsem s sebou lano a měl jsem trochu obavy, jak si kluci poradí s těžšími místy s batohem na zádech, ale ukázalo se, že zbytečně. Oba si celou cestu užívali a zvládli jí s naprostým přehledem, ani v obtížnějších partiích nepotřebovali mou pomoc. Jediná úhona, která nás po cestě potkala, byly Matyho roztržené kalhoty, které jsme ale zalátali všemocnou tesa páskou. V závěrečné části stoupání už lehčím terénem nabral Kubík takové tempo, že jsme mu s Matym nestačili a dorazil na vrchol daleko před námi.
Na vrcholu jsme byli sami, udělali jsme si tu delší pauzu a užívali si nádherné výhledy na všechny strany. Prudkým klesáním jsme sestoupili do Elendscharte a odtud už jsme pokračovali už lehkou cestou na Kleiner Bösenstein a odtud dál postupně klesajícím hřebínkem až na Großer Hengst. Tady už dětem s opět nabývajícím vedrem došly síly a bohužel i voda a závěrečné prudké a dlouhé klesání na parkoviště nám trvalo dlouho a museli jsme ho prokládat několika zastávkami.
U auta se klukům síla opět zázračně obnovila a zkusili si nést na zádech i můj těžký batoh. Na parkovišti jsme si na vařiči uvařili večeři, doplnili zásoby tekutin a uložili se ke spaní, kluci v kufru auta, já na trávníku vedle nich. Po náročném dni se nám spalo parádně.
Ráno jsme se rychle sbalili a vyrazili na další cestu, tento den jsme plánovali strávit lezením na Peilsteinu. Kluci ale byli hodně unavení, stále panovalo úmorné vedro a peilsteinské stěny byly obsypané prázdninovými výpravami dalších Čechů. Vylezli jsme jen tři jednoduché cesty a kluci se na nich pěkně vybáli. Hlavně Maty si při tahání cest vyzkoušel, že s rozestupy mezi borháky 3–4 metry se leze úplně jinak než s hustým jištěním na umělých stěnách.
Odpoledne jsme končili úplně upečení a vyřízení, ale spokojení s tím, jak se nám poslední tři dny parádně vyvedly.
- Batohy na záda a vyrážíme.
- V úmorném parnu začínáme úsekem v lese.
- Traverz byl nepříjemný, v lese se horký vzduch ani nehnul.
- Konečně jsme venku z lesa na pastvinách pod Grosser Bösensteinem.
- Závěrečný úsek stoupání do sedla Gamsscharte, pod námi Gefrorener See.
- Kubík stoupá do sedla Gamsscharte.
- Matyho závěrečné metry do sedla.
- Spokojení kluci si v sedle užívají výhledy.
- Prolínající se zamlžené horské hřbety.
- Cesta vzůru na Dreistecken.
- Pohled nazpět na hřeben na Grosser Bösenstein, kudy půjdeme zítra.
- Kamzík nás sice ostražitě pozoroval, ale byl poměrně daleko, tak neutekl.
- Uprostřed boční hřebínek na Mitterstein, naše budoucí nocležiště. Vlevo Hochhaide, vpravo vzadu Admonter Reichenstein a spol.
- Národní park Gesäuse s dominantou Hochtoru, tam jsme vylezli před rokem.
- Na vrcholu Dreistecken.
- Postupujeme dále na sever po úbočí Dreistecken.
- V popředí Almspitz, za ní zprava Admonter Reichenstein, Sparafeld, Admonter Kabling, za nimi Grosser Buchstein. Tam jsem ještě nebyl.
- Přecházíme nestabilní kamenné pole.
- Obhlížím naše potenciální nocoviště, malé tečky v sedle jsou kluci, vlevo Dreistecken.
- Vlevo cesta k našemu táboru na hřebínku směrem na Mitterstein, vpravo dole jezero Gemeinsee.
- Vaříme polévku na místě s úžasnými výhledy.
- Nabírám vodu u jezera Gemeinsee.
- Kluci si výlet užívají. Nad nimi Dreistecken, vlevo Grosser Bösenstein.
- Chystáme si ležení pod vzdušným přístřeškem.
- Dobré ráno!
- Krásné místo, krásné počasí, krásný trek!
- Bohatýrská snídaně, míchaná vajíčka a horká čokoláda.
- Dáváme se na další pochod směrem zpět na Dreistecken.
- Tesa páska poprvé v akci.
- Krásný masiv Grimmingu.
- Panorama Totes Gebirbe, dole město Liezen.
- Krásné masivy hor všude, kam se člověk podívá.
- Opět na vrcholu Dreistecken. Úplně vpravo Grimming, za ním zastřený Dachstein.
- Sestupujeme z Dreistecken.
- Jsme pod Sonntagskarspitze, chystáme se na lezecký hřebínek.
- Krásný Dachstein v dálce.
- Klukům se na skále líbí.
- S pomocí ocelových lan se postupovalo snadno.
- Velkou část cesty jsme šli v pořádné expozici.
- Ani s batohy nepředstavovalo lezení žádný problém.
- Pauza na oběd a na úžasné výhledy.
- Nejnižší místo hřebene, odtud už začínáme stoupat nahoru na Grosser Bösenstein.
- Kubík v exponovaném místě.
- Stoupáme už relativně lehkou cestou mezi kameny. Kuba nasadil k trháku.
- Konečně na vrcholu, kluci se zapisují do vrcholové knihy.
- Děláme si pohodu, nespěcháme a celý vrchol máme jen pro sebe.
- Vyrážíme na další cestu.
- Dlouhý prudký sestup do sedla Elendscharte.
- Kluci na Kleiner Bösensteinu. Za nimi celý hřeben, který dnes přelezli.
- Pěkný hřebínek směrem na Großer Hengst.
- Panorama Seckauersých Taur. Tam se podíváme někdy příště.
- Na vrcholu Großer Hengst už se hlásí únava. Čeká nás ještě dlouhé klesání k autu.
- Na parkovišti už mají kluci opět sil dost. Snaží se vléct můj batoh.
- Užíváme si dobrou večeři a pití, nad námi se tyčí Großer Hengst.
- V autě se spalo parádně.
- Maty tahá svou první pořádnou cestu na skále. Jištění je od sebe poměrně daleko, docela se vybál.
- Kubík bojuje se skálou.
- Krásné výhledy z Peisteinských skal.
- Máme to za sebou, hurá!
- Mapa trasy: Edelrautehütte – Moserscharte.
- Mapa trasy: Moserscharte – Gemeinsee – Moserscharte.
- Mapa trasy: Moserscharte – Edelrautehütte.
Napsat komentář