Murakami je můj oblíbený spisovatel. Mám rád jeho lehký, nenásilný, trochu nadpozemský styl psaní. Teď jsem se o něm dozvěděl, že každý den uběhne 10 kilometrů, občas si zaběhne maratón, nebo zkusí závod v triatlonu. Jaké to je, ukrajovat den za dnem své porce kilometrů? Kde stále bere motivaci? Co když přijde krize nebo zranění? Jak se vyrovnává s tím, že s přibývajícím věkem se mu postupně horší časy? Co se mu při běhání honí hlavou, o čem přemýšlí?
Protože je velký vypravěč, tak i tato témata zvládl zpracovat poutavě, barvitě a čtivě. Jako občasný běžec s ním v mnohém souzním. A zároveň roztrousil do popsaných stránek mnoho životních pravd a mouder. Knížku jsem četl s radostí a přestože se nejedná o ucelený příběh, ale spíše o jakousi volnou sbírku esejů, moc se mi líbila.