David Cimbůrek

Po dvou týdnech jsme se opět vypravili do Rakouska, a zase do oblasti Wölzských Taur. Tentokrát v rozšířené sestavě ve čtyřech. Naplánovanou jsme měli mírnou trasu – zaparkovat u Hölzerhütte, po značce dojít kolem plesa Funklsee do sedla Idlereckscharte, odtud na vrchol prvního dne, Talkenschrein. Z vrcholu bylo v plánu sejít už po neznačené stezce k jezeru Zagelsee, u něj nebo u dalšího jezera v údolí přespat, ráno vyběhnout na Schoberspitze a z ní sejít dolů k autu. Jednoduchý plán, který, jak už u nás bývá zvykem, dopadl nakonec úplně jinak.

K chatě Hölzerhütte jsme z Brna dorazili po necelých pěti hodinách cesty bez problémů, ale zaskočily nás tu nečekané davy lidí. V údolí je více než deset různých chat a na návštěvnosti turistických tras je to hodně znát. Celou cestu až na Talkenschrein jsme potkávali zástupy. Všude také byly kravské pastviny, a ačkoliv jsme skoro celou cestu šli vedle potoků a jezírek, doplnit zásoby pitné vody nebylo možné.

Po sedmi letech, během kterých jsme se starali o malé děti a stavěli dům, jsme se spolu sami konečně zase podívali do hor. Vybrali jsme si pro nás zatím neznámou část Nízkých Taur, Wölzské Taury. Inspiraci jsem našel na moc pěkně vyvedeném serveru NaTreku.cz. Cesta částečně mimo značku, spaní na divoko, výhledy na okolní hory, prostě trasa podle našeho gusta.

Vyrazili jsme už v pátek a zaparkovali na nejzažším možném parkovišti v údolí obce Pusterwald. Odtud sice vedou cesty dál k chatám v údolí, ale jsou uzavřené zamčenými bránami. Všimli jsme si, že údolí je na náš vkus příliš zabydlené, je v něm spousta obytných budov a i v horní části je v každé části údolí nějaká chata.

Po dlouhé době jsme se zase vypravili do rakouských hor. Měli jsme na trek dost času, tak jsme naplánovali třídenní okruh v Rottenmannských Taurech nad vesnicí Oppenberg. Už dvakrát se mi nepodařilo různé varianty tohoto okruhu dokončit, tak jsem se o to chtěl pokusit napotřetí.

Na cestu jsme vyrazili ve čtvrtek odpoledne z parkoviště pod jezerem Riednersee. Než se setmělo, vyšlápli jsme si asi 300 výškových metrů a utábořili se na noc na kraji kravské pastviny pod chatou Gewürzalmhütte.

Zbytek článku »

Po dlouhém roce jsem si nostalgicky vyrazil připomenout staré časy na hory. Tentokrát s horským nováčkem Endym. Abychom si odvezli silné zážitky, vydali jsme se na monumentální Grosser Bösenstein. Původní plán byl vyběhnout z parkoviště pod Edelrautehütte přímo na vrchol, přejít hřebenovku směrem k Hochhaide a podle podmínek přespat ve stanu u Gemeinsee nebo Grüner See a druhý den se vrátit zpátky k autu.

Na vrchol jsme se dostali bez obtíží, i když mnohem pomalejším tempem, než na které jsem byl zvyklý dříve. Rok bez trekování je holt na fyzičce hodně znát. Aspoň se Endy během výstupu neuvařil a mohl si užívat postupně se otvírající výhledy na okolní hory. Středně vysoká oblačnost vdechla Taurám kouzelnou podzimní atmosféru. Zbytek článku »