David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

For as long as I can remember, I’ve been searching for some reason why we’re here – what are we doing here, who are we? If this is a chance to find out even just a little part of that answer, I think it’s worth a human life, don’t you?

— Ellie Arroway

Teckla

Autor: Steven Brust Hodnocení:7 / 10 26. září 2012, 16:14 | Recenze | Dave

Vlad Taltos je nájemný vrah, který si s morálkou příliš hlavu neláme. Ve světě, kde jsou mu některé rasy podřazeny a některé jsou výše postavené, než je ta jeho jheregská, se vypracoval z mála. Snaží se jen udržovat svůj dobře běžící podnik rváčů a zabijáků. Jenže jeho žena Cawti se rozhodla, že v zaběhlé společnosti je čas na změnu a začala podporovat skupinu nízké rasy Tecklů, kteří se rozhodli vybojovat si svobodu a nezávislost na nejvyšší rase, vládnoucích Dragaeranech. Vlad se jí ovšem v podpoře této skupiny snaží zabránit, protože cítí, že v tomto podniku jde o život.

Zajímavě napsaná knížka. Ze začátku mi byl hlavní hrdina poměrně nesympatický, ale postupem času se překvapivě odkrývaly jeho vnitřní motivy a začal jsem mu fandit. Jen jsem měl autorovi za zlé, že pořádně nevysvětlil, jak funguje jím vytvořený magický svět se všemi svými rasami, mezi kterými jsem měl během čtení pořádný zmatek. Až jsem zjistil, že Teckla je už několikátá kniha z tohoto světa. Škoda, že to vydavatel neuvedl aspoň v tiráži. Jinak ale knížku doporučuji, je to příjemné oddychové čtení.


A zase ty Taury…

14. září 2012, 11:52 | Cestování, Treky | Eli

Rottenmannské Taury.

Během několika posledních výletů jsme se doslova zakoukali do oblasti Rottenmannských Taur, takže cíl prodlouženého víkendu byl jasný. V pátek k večeru jsme vyrazili směr parkoviště Gulling. Řízení přes Vídeň bylo tentokrát na mně. Naštěstí byl podvečerní provoz mírnější a já svou 5proudovou premiéru zvládla jen s oroseným čelem. V sobotu ráno nás vzbudilo sluníčko. Nelenili jsme a vyrazili vzhůru údolím. Silnice prešla v šotolinu, pak lesní cestu, kravskou pěšinu až se po cca 2 hodinách vytratila v borůvčí u kouzelného plesa s výhledy na hlavní hřeben a masiv Hochrettelsteinu. Dál jsme stoupali boční rozsochou mimo značky. Po trošce bloudění v kosodřevině a borůvčí jsme dosáhli hlavního hřebene v sedle pod Hintergullingspitz. Tady se napojili na červenou značku, která nás provázela další 2 dny. Zbytek článku »


Heisenbergovy oči

Autor: Frank Herbert Hodnocení:6 / 10 23. srpna 2012, 14:33 | Recenze | Dave

Sáhl jsem po krátké době po další sci-fi, opět od světoznámého autora, a opět jsem byl (stejně jako u Simaka) poměrně zklamán. Knížka z daleké budoucnosti se začíná odvíjet zajímavě a čtivě. Odehrává se v prostředí, které je mixem dvou světů, o nichž jsem již četl – světa z Orwellova románu 1984 a Clarkova věčného města Diasparu. I v tomto románu Lidé žijí prakticky věčně. Ovšem jenom jedna jejich rasa, díky vyspělému genetickému inženýrství. Ostatní, nedlouhověcí, jim slouží jako svým polobohům, jsou pečlivě hlídáni (=šmírováni) a jejich rozmnožování je přísně řízené. To se jim pochopitelně příliš nelíbí a tak, v součinnosti s podzemním hnutím kyborgů, se pokusí staré pořádky zvrátit.

Až do závěrečných pasáží jsem se poměrně dobře bavil, prostě sci-fi, jak má být. Jenže ten závěr. Ach ten závěr… Závěrečný hloupý útěk hlavních hrdinů a jejich finální konfrontace se svými pány byl napsaný přímo úděsně. Žádný pořádný nápad, spousta prázdných zbytečných slov bez momentu překvapení a zakončení do ztracena. Kdyby Herbert žádný závěr nepsal a nechal konec otevřený, udělal by podle mého názoru líp.


Rottenmannské Taury

14. srpna 2012, 20:03 | Cestování, Treky | Dave

Rottenmannské Taury.

Nízké Taury se nám po několika jejich návštěvách velmi zalíbily, a tak jsme s několikadenním volnem měli poměrně rychle vybráno, kam pojedeme. Rozhodli jsme se projít si pro nás zatím neznámou část Rottenmannských Taur z vesnice Oppenberg. Tentokrát jsme měli volné už páteční odpoledne, tak jsme po obědě naskočili do auta a do Oppenbergu dojeli před šestou hodinou. Chtěli jsme si do setmění nastoupat pár set výškových metrů, abychom celé stoupání na hřeben nemuseli absolvovat v jediném dni. Nakonec jsme, po adrenalinovém přechodu skoro spadlého mostu, po krátkém dešti stráveném ve starém seníku a asi tři hodinovém stoupání došli k lovecké chatě, která měla naštěstí otevřenou půdu, takže jsme nemuseli spát v mokré trávě. Zbytek článku »


Letní bouřka

7. srpna 2012, 14:38 | Doma | Dave

Bouřka.

Po úmorném tropickém dnu se k večeru zvedl vítr, který přihnal těžká mračna. Přišla pořádná letní bouřka s vydatnou průtrží mračen. Blesky se klikatily po celé zamračené obloze a tak jsem se pokusil jich pár vyfotit.

Pár zajímavostí z Wikipedie:
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristický zvuk hromu. Zbytek článku »


Máslem dolů

Autor: Petr Šabach Hodnocení:10 / 10 31. července 2012, 14:18 | Recenze | Dave

Mám rád Šabachův styl psaní. Lehký, nenásilný, píše zdánlivě o každodenních drobnostech, ale umí mezi řádky poskládat velkou životní moudrost. Máslem dolů je příběh stárnoucího knihovníka, kterému se v životě spousta věcí nepovedla. Ale pere se s ním sympatickým způsobem, ať již s pomocí své dcery, jejíhož záletného manžela by s radostí ubezdušil, nebo svého blízkého kamaráda Evžena, jehož hyperaktivita a kupa bláznivých neotřelých nápadů mu zajišťují nepřetržitou zábavu.

Knížka skvěle odsýpá, jedna bláznivá historka střídá druhou. Až do chvíle, kdy přichází zvrat, který ukazuje, že v životě každého z nás občas dochází k okamžikům, kdy všechen úsměv zamrzá na rtech a po zádech běhá mráz. Ale Šabach ukazuje, že i takové chvíle lze ustát s nadhledem a noblesou. A navíc o nich umí fantasticky psát.


Totes Gebirge

10. července 2012, 20:39 | Cestování, Treky | Eli

Totes Gebirge.

Čtyři dny volna se musí využít, i když předpověď slibuje denně srážky a bouřky prakticky v celé Evropě. Nakonec jsme nabalili do auta věci na horský pochod i na lezení, domluvili spolehlivou spojku přes předpověd, přihodili Vlastíka s Luckou a kolem 22. hodiny už zaparkovali v lese nedaleko Grundlsee. Další 3 dny jsme trávili procházkou po jižním výběžku Totes Gebirge. Od jezera je vidět jen velice strmá, vápencová hradba, místy s kilometrovou výškou. Po jejím překonání jsme se octli ve světě vypouklin, závrtů, trhlin, jeskyní a bezmála dvoutisícových vršků. Jižní část pohoří rozhodně není mrtvá. Bělostný vápenec parádně kontrastuje se zelenými pastvinami, pestrobarevnými skalničkami a neproniknutelnou kosodřevinou. Po celou dobu nás provázel výhled na masiv Dachsteinu, každý den v trošku jiných kulisách. Bohužel také srážky. Zbytek článku »


Zpověď trosečníka

Autor: Gabriel García Márquez Hodnocení:8 / 10 27. června 2012, 14:18 | Recenze | Dave

Knížka, která byla napsaná podle skutečné události. Kolumbijská válečná loď plující ze Severní Ameriky zpátky domů se díky tomu, že byla přetížená nedovoleným nákladem, za bouře téměř převrhla a vlny spláchly několikk námořníků do moře. Do záchranného prámu se podařilo dostat pouze jednomu z nich, ostatní se utopili. Všechny následné pátrací operace po trosečnících ale byly neúspěšné a tak samotný muž v prámu musel přečkat dlouhých 10 dní bez zásob na širém moři, než ho vlny polomrtvého hladem a žízní vyplavily na břeh.

Márquez s přeživším námořníkem o jeho dobrodružství napsal sérii reportáží, které později vydal jako knihu. Knihu plnou lidského odhodlání, silné vůle a naděje. Hodně mi připomínala Hemingwayova Starce a moře, jak stylem vyprávění, tak obsahem. Dobře se četla moc se mi líbila.


Seckauerské Taury

19. června 2012, 14:19 | Cestování, Treky | Dave

Seckauerské Taury.

Podzimní Rottenmannské Nízké Taury se nám vyvedly dokonale, tak jsme si s nastupujícím létem chtěli projít jejich další část, Seckauerskou oblast. Z celé akce se postupně vyklubal poměrně nevšední zážitek, jak už bývá naším zvykem. Rozhodli jsme se totiž nectít turistické značky a střihnout si hřebenovku nadivoko. Podle mapy vypadala celá trasa víceméně schůdně. Realita už byla ovšem poněkud neúprosnější a postavila nám do cesty několik lezeckých úseků asi čtyřkové obtížnosti, do kterých jsme se ve velmi rozlámané skále bez lana neodvážili. Zbytek článku »


Hlavní trať věčnosti

Autor: Clifford D. Simak Hodnocení:4 / 10 11. června 2012, 14:59 | Recenze | Dave

Hlavní trať věčnosti.

Simakův výběr povídek Poselství z vesmíru je mou nejoblíbenější sci-fi knížkou vůbec. Proto jsem se na tuto novelu, Hlavní trať věčnosti, která byla Simakovou poslední knížkou, velmi těšil. Ale během čtení jsem nevěřil svým očím a občas jsem kontroloval obálku knihy, zda je to skutečně tentýž autor. Tato kniha je totiž neuvěřitelná splácanina.

Prolíná se tu snad všechno, co se kdy ve sci-fi objevilo. Cestování časem, roboti, paralelní dimenze a spousta různých mimozemšťanů. Děj knihy se skládá z několika plytkých a jakoby náhodně poskládaných příběhů neuměle poslepovaných dohromady (něco ve stylu „Tak co tam ještě nemáme? Létající roboty! Tak tam šoupneme létající roboty! Hmm… co ještě? Něco z divočiny! Tak tam strčíme vlka!“). Zbytek článku »




Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com