První letošní výlet jsem naplánoval na má oblíbená místa, do okolí řek Libochovka a Bobrůvka. Jako novoroční výzva byl v plánu i brod ledové řeky. Vycházeli jsme po silnici z vylidněného Žďárce, na zoraných polích ležel lehký sněhový poprašek, do obličejů nám dul mrazivý vítr. V malebném údolí Libochovky se vítr trochu utišil. Říčka byla po předchozích deštích hodně rozvodněná, proplétali jsme se příbřežními mokřady.

Cestou po silnici do Moraveckých Janovic nás vítr opět pořádně ochladil. Poté, co jsme si skrz okna prohlédli historický interiér bývalé školy, jsme vzali za vděk pěknou uzavřenou autobusovou zastávkou s knihbudkou uvnitř. Po svačině jsme zahřátí sešli do údolí Bobrůvky a přešli její tok po dřevěném mostě. Řeka byla hodně rozvodněná, bez problémů by byla sjetelná na kajaku. Myšlenku na její přebrodění pod Víckovem jsme ovšem museli opustit, prudký rozvodněný proud by nás pravděpodobně při brodění strhnul s sebou.

Dobrodružnou cestou po prudkých srázech nad řekou jsme došli až do Trenckovy rokle. Vodopády v rokli byly plné vody, tentokrát bylo čím se kochat. Pokračovali jsme dál podél proudu, kousek před Šafránkovým mlýnem jsme si uvařili oběd, po mostě u mlýna přešli na druhý břeh a přes Tišnovskou Novou Ves došli po silnici s nastupujícím soumrakem až do Žďárce. Byl to pořádně mrazivý, ale vydařený výlet.