Velmi silný příběh o vyrůstání dvou chlapců v Afghánistánu sedmdesátých let. Příběh s perfektně popsanými místními reáliemi. Příběh ze světa Paštunů, Hazárů a o nepřekonatelné hranici mezi nimi. Smutné vyprávění o silném přátelství, o lásce, ale především o velké zbabělosti a dlouholetém hryzavém pocitu viny.
A také o náhlé možnosti se té viny zbavit, o možnosti překročit svůj stín, jednou v životě se zachovat statečně, smýt ze sebe alespoň část svého provinění a jaksi mimochodem při tom vykonat trochu dobra.
Morální poselství v knížce obsažené a plasticky popsané hrůzy afghánských válek ve mně budou rezonovat ještě dlouho.
Ještě jsem se mohl rozhodnout. Měl jsem poslední příležitost určit, jaký člověk ze mě bude. Mohl jsem vstoupit do té uličky a bránit Hasana – tak jako on vždycky v minulosti bránil mě – a přijmout následky. Anebo jsem mohl utéct.
Nakonec jsem utekl.
Utekl jsem, protože jsem zbabělec.
Napsat komentář