V Brně panoval pošmourný podzim, ale na horách už napadl první letošní menší příděl sněhu. Poskládali jsme pozdně pozdimní oblečení a vyjeli jsme si s Eliškou protáhnout se a vyvětrat na jeden den do Jeseníků. Naplánoval jsem cestu na Vozku z Červenohorského sedla, kde jsem ještě nebyl.

Z ohromného zasněženého parkoviště vedla cesta nejprve po široké nezáživné šotolinové cestě. Navzdory zimě a přízračné mlze seshora prosvícené sluncem se tu procházely zástupy. Až poté, co jsme nad Bílým sloupem odbočili z magistrály na žlutou hřebenovku, jsme na cestě osaměli. Poté, co jsme vystoupali nad poslední stromy, se do nás opřel pořádný vítr a ukázal nám, jak se počasí na horách dokáže rychle měnit. Okolní krajina posypaná prvními centimetry sněhu byla ale překrásná a v mlze zvláštně tajemná.

V sedle pod Vřesovkou jsme se opět napojili na magistrálu a na Trojmezí, kde jsou moc pěkně napsané informační cedule, jsme odbočili směrem na Vozku. Na něm již panovaly skutečné zimní podmínky, tak jsme se tam dlouho nezdrželi. Sestoupili jsme lesem dolů k Hučivé Desné, kde jsme si uvařili na vařiči oběd. Během postávání a posedávání jsme celkem promrzli, tak jsme si dali další cestu zpátky do sedla pod Vřesovkou poklusem.

Odtud už jsme zase šli až dolů do Červenohorského sedla po široké cestě  mezi zástupy dalších turistů. Ale nevadilo nám to, byl to moc pěkný výlet a nasáli jsme letošní první zimní atmosféru.