Po delší době nám do republiky zase zavítala pořádná sněhová nadílka. S kluky jsme neváhali, navlékli jsme na sebe pořádné zimní oblečení, nabalili sněžnice a vyjeli si do Jeseníků. Místo obvyklých dvou hodin jsme strávili v autě skoro tři, na silnici byla vrstva uježděného sněhu už od Brna, ale k motorestu Na Skřítku jsme dorazili bez nehody. Čekal nás tu mráz, pořádná mlha a občasné sněžení.

Sněžnice jsme nasadili hned za silnicí. Ze začátku jsme se míjeli s běžkaři a skialpinisty, ale během příkrého stoupání ke Ztraceným kamenům už jsme byli skoro sami. Sněhu bylo tak akorát a cesta byla trochu prošlapaná, takže se nám šlo příjemně. U Ztracených kamenů jsme si dali v zákrytu pod zamrzlými stromy svačinu a vydali se na hřeben směrem k Jelení studánce.

Tady jsme okusili pravou jesenickou zimu. Hřeben byl vyfoukaný pořádným vichrem, na stromech a tyčích byla nalepená pořádná vrstva námrazy. Měli jsme ale dobré vybavení, tak jsme si podmínky i přes pořádnou zimu užívali. U Jelení studánky jsme odbočili z hřebene a zamířili na severozápad hlubokými neprošlapanými závějemi prudkým klesáním dolů do údolí. Místy bylo sněhu do půli stehen, takže se šlo obtížně i na sněžnicích. Zasněžený les byl ovšem kouzelný, cestu jsme si zpestřili i přechodem potoka.

Z Čertovy stěny jsme si užili vyhlídku na okolní zalesněné zasněžené kopce. Kousek pod ní, na zachumelené silnici, jsme si uvařili pozdní oběd a trochu jsme si odpočinuli. V mrazu se ovšem nedá postávat dlouho, když se do nás zakousla zima, vyrazili jsme na další cestu. Teď už nás čekalo jen dlouhé jednotvárné putování zasněženou silnicí. Cesta vedla většinou mírným stoupáním a museli jsme si prošlapávat stopu, takže nás pochod hodně vyčerpával a postupovali jsme stále pomalejším tempem. Kubík se musel vydat ze všech sil, aby cestu zvládl.

V přístřešku Pod Ztracenými kameny jsme si zase dali něco dobrého a teplého na zub, nakrmili místní myšku a již za hluboké tmy jsme za světel čelovek došlapali dolů k autu. Byla to parádní zimní výprava, kluci se překonali, na sněžnicích ušli skoro 16 kilometrů a máme zase na co vzpomínat.