Na Zaklínače jsem se moc těšil. Každý mi vyprávěl, jak úžasná to je knížka a že je to jedna z nejlepších fantasy, která byla kdy napsaná. I začetl jsem se… A popravdě řečeno jsem byl celkem zklamaný. Čekal jsem velkolepou ságu s propracovaným dějem a místo toho jsem četl několik povídek, které na sebe (kromě vyskytujících se osob) v podstatě ničím nenavazovaly a byly napsané podle jedné a té samé šablony: zaklínač přijede do nějakého kraje sužovaného jakousi nestvůrou či monstrem, po několikerých překážkách a protivenstvích nestvůru přemůže či odkleje a putuje zase dál. Hodně prvků by se spíš než do fantasy knížky hodilo do pohádky. Na druhou stranu byl Zaklínač velmi čtivý a Sapkowski umí mistrně skládat a vést dialog, takže z něj mám nakonec smíšené pocity. Vůbec by to nebyla špatná knížka, kdyby byly jednotlivé povídky těsněji spojeny a trochu víc spolu souvisely. Takhle ale musím dát pouze lehce nadprůměrné hodnocení.
Citát
Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!
— Erich Maria Remarque, Tři kamarádi
Stránky
Nejnovější příspěvky
Rubriky
- Cestování (6)
- Cyklistika (10)
- Děti (39)
- Eseje (6)
- Horolezení (27)
- Krátké recenze (203)
- Poezie (37)
- Recenze (135)
- Různé (4)
- Treky (99)
- Voda (16)
- Výlety (11)
Napsat komentář