Podzimní prázdniny jsme již tradičně strávili s vodáckou partou. Tentokrát jsme se vydali na Broumovsko. Bydleli jsme v Lachově v rozlehlém Penzionu Kačeří, který jsme měli úplně celý sami pro sebe. Veliká chalupa s prostornou kuchyní, rozlehlou terasou, několika společenskými místnostmi, spoustou pokojů a prostornou půdou přebudovanou na tělocvičnu s pingpongovými stoly a prostorem pro florbal nebo fotbálek se nám moc líbila. Naše více než 30členná skupina se sem pohodlně vešla. Počasí bylo hodně pošmourné, skoro každý den pršelo, takže jsme neměli možnost zalézt si na zdejších pískovcových věžích. Alespoň jsme tedy podnikali pěší výlety.

První den jsme si za deště udělali okruh za chalupou kolem malé Kaple Korunování Panny Marie. Kopcovitá krajina pokrytá barevnými listnatými lesy je tu opravdu malebná. Večer jsme si opekli buřty na kryté terase u domu a popíjeli pivo z bečky, kterou nám dodal pan domácí.

Následující den jsme podnikli delší výlet do skal, opět přímo z chalupy. Po turistických značkách jsme nejprve přišli do úžasného skalního města Kočičí skály. Krkolomnou pěšinou jsme se dostali až na Kočičí hrad, skalní útvar s písčitým podložím plný prasklin, spár a prolézaček. Parádně jsme si tu zablbli a i trochu zabouldrovali. Kolem pískovcových věží s těžkými cestami jsme si seběhli i do Sluje Českých bratří, úzké soutěsky, v jejímž středu je ve skále zaklíněný obří balvan.

Další náš cíl byla stolová hora Ostaš a její skalní město. Krásné místo plné pitoreskních skalních věží a nádherných vyhlídek do krajiny. Bohužel díky dobré dostupnosti i poměrně zalidněné. Obešli jsme stolovou horu po neznačené pěšině a sestoupili na nádraží v České Metuji. Obsadili jsme na chvíli příjemnou retro restauraci Hotel Bouda (nabídli nám pouze pivo, limonádu, polévku a hranolky, ale příliš nám to nevadilo) a za chvíli už jsme poklusem v dešti běželi běželi do dědiny na náhradní autobusovou dopravu. Zcela jsme zaplnili minibus, který nás dovezl až do Lachova. Večer proběhla opožděná oslava 40. narozenin Danky a Jirky.

V pondělí jsme se vypravili do Teplických skal. Zavánělo to tu těžkou komercí, drahé placené parkoviště, drahý vstup do skal, ale místo je to krásné. Vyšplhali jsme po žebřících na vyhlídku u zříceniny hradu Střmen a v dešti prošli celý modrý okruh plný vysokých skalních věží. Na jídlo jsme se zastavili v restauraci u parkoviště a večer strávili u ping-pongu, buřtů  a u piva.

Poslední výlet jsme si udělali na Božanovský Špičák. Z Horního Božanova jsme po žluté značce vystoupali nádherně barevným lesem kolem velkých balvanů vzhůru a udělali si odbočku na skalnatou Korunu s parádními výhledy. Okolo Špičáku jsme pak potkali množství různých kamenných útvarů. Podzimní krajina byla pestře barevná a výhledy do dálky byly krásné. Lesem jsme opět sestoupili dolů k autům a po předchozí telefonické domluvě si dali výbornou kachnu v Božanově v restauraci Na Křižovatce.

Večer jsme si udělali poslední opékačku, malý Jura oslavil své narozeniny, velké děti připravily pro všechny povedenou stezku odvahy a na závěrečném večírku jsme si zahráli a zazpívali spoustu klasických písniček. I bečku se nám podařilo dopít. Byl to zase jednou příjemný vydařený vodácký sraz.