Předpověď počasí sice slibovala občasný déšť, ale do rakouských Nízkých Taur jsem se vydal projít i tak. Připojila se ke mně Terka, která chtěla otestovat nohu po červencovém úrazu kotníku. Oprášili jsme starou osvědčenou cestu v Secauských Taurách, projednou opět zaplatili vydřidušských 5 euro za den na špinavém parkovišti bez jakýchkoliv služeb u Bergerhube, a vydali se do hor.

Dlouho jsme stoupali po šotolinových lesáckých cestách a potom příjemnou lesní pěšinou do sedla Bärensuhlsattel. Užívali jsme si podzimní krajinu plnou rezavé trávy, barevného borůvčí, brusinek a hub, to vše překryté cáry mlhy převalující se přes okolní kopce. Pohodovou hřebenovku přes Lattenberg, Goldkogel a Kerschkern jsme si užívali, mlha dávala krajině nevšední atmosféru, chvílemi se nám otvíraly i výhledy do dálky. Ze sedla Krügltörl jsme sestoupili k jezeru Schaunitzsee, podešli masiv Hahnenkamm Ostgipfel a utábořili se u kouzelného jezera Hahnsee. V houstnoucí mlze jsme uvařili večeři a uvelebili se do spacáků.

Ráno nás přivítalo sluníčko, modrá obloha a hustá rosa. Uvařili jsme si v přístřešku snídani, sbalili se a vydali se neznačenou trasou terénem po hřebenu na Westliche Hahnenkammspitze. Po cestě jsme zdolali pár lehkých lezeckých stupňů a za odměnu se nám shora otevřel výhled na celé údolí s Hahnsee i na okolní hřebeny. Po sestupu do sedla Kettentörl nás čekal krásný pohodový hřeben na Speikleitenberg porostlý borůvčím. Postupně se opět objevila mlha a převalovala se po okolních kopcích. V sedle Krugtörl jsme se ještě rozhodli prodloužit si trochu trasu po skalnatém hřebenu přes Krugkoppe až do sedla Hasene Törl.

Odtud už jsme postupně scházeli pohodovou příjemnou cestou dolů do údolí až zpět k Bergerhube. Terka se průběžně krmila hrstmi borůvek, které rostly všude okolo nás. Ale nebylo kam spěchat, slibovaný déšť se nakonec nekonal, Terčin kotník zátěž vydržel a my si tak užili velmi příjemný výšlap plný nádherných podzimních barev.