Kluci sami si přáli vyjet si i letošní prázdniny někam do Alp na divoko se spaním v přírodě. Počasí se konečně umoudřilo a předpověď slibovala, že bude pěkně. Vybrali jsme tentokrát trasu mezi jezery v Seckauerských Taurech. Přibrali jsme s sebou kamarádku Terku, jejíž přítel na trekování není, a vyjeli si na tři dny užít alpskou divočinu.
Pro vystoupání na hřeben jsem vybral malou pěšinku začínající u jezera Ingeringsee. Ze začátku se příjemně vinula lesem, ale brzo skončila v rozsáhlých nevytěžených polomech, kterými jsme se museli obtížně prodrat. Probojovat se nahoru na boční hřebínek nás stálo mnoho sil. Námaha ovšem stála za to, další cesta vedla po krásně opuštěném divokém skalnatém hřebínku nad údolím Bärental, po kterém určitě běhá víc kamzíků než lidí. Na druhé straně už jsme jen sešli po travnatých svazích k jezeru Sundlsee.
Louka u vody byla sice posetá kravinci, ale krávy samotné jsme naštěstí nezahlédli. Postavil jsme přístřešky, přefiltrovali vodu z jezera, uvařili večeři a užívali si tu správnou večerní horskou pohodu. Jen Kubík to měl s bolavým uchem horší, ale pravidelně jsme kapali do ucha kapky a na noc dostával brufen, se kterým i on spokojeně prospal celou noc.
Ráno jsme se pomalu sbalili a pokračovali dál krásnou hřebenovkou s úžasnými výhledy. Lezeckou část z Tierscharte na Sonntagkogel zvládli kluci naprosto s přehledem. Za dobrého počasí byla mnohem jednodušší co do obtížnosti i orientace než když jsem tu byl naposledy, za mokra a husté mlhy. Krásnou neznačenou trasou jsme pak postupně došli přes sedlo Gaaler Törl a Speikleitenberg až k hornímu jezeru Krugsee. Utábořili jsme se, uvařili večeři, Maty si jako obvykle neodpustil spadnutí do vody, a v krásném horském prostředí jsme pod hvězdnatým alpským nebem klidně spali až do rána.
Poslední den už unavení kluci odmítli delší trasu, zašli jsme si tedy jen nalehko na vrchol Krugspitze, odtud do sedla Kettentörl a pak už jen nejkratší cestou, s přestávkou na polévku na oběd, zpátky k autu u jezera Ingeringsee. Náladu nám nezkazila ani vybuchlá láhev s jogurtovým pitím, která se rozprskla po celém kufru. Jako většinou, přišli jsme z treku totálně unavení, ale naprosto spokojení.
Napsat komentář