Podle původních plánů jsme měli s Endym vyrazit na prodloužený víkend do rakouských Taur na nějaký pořádný horský přechod. Ovšem pracovní vytížení a velmi špatná předpověď počasí pro Rakousko nám plány zhatili a narychlo jsme na poslední chvíli vymýšleli nějakou kratší alternativu někde v České republice, kde neměly být srážky tak intenzivní. Nakonec jsme vybrali Bílé Karpaty, oblast, kterou už sice z dřívějška dobře znám,  ale rád se do ní vracím.

Výšlap jsme začali za pěkného počasí z osady Staré Díly. S příjemně lehkými batohy jsme se zahřáli prudkým stoupáním na Velký Lopeník. Na vrcholu jsme si od pána na pokladně (roztomile majícího problém správně sečíst jakákoliv dvě čísla) koupili vstupenky na rozhlednu a pivo, které v nás po předchozím stoupání jen zasyčelo. Na vrcholu byly celé zástupy lidí, někteří si tu udělali i piknik s opékáním buřtů.

Přes Malý Lopeník jsme seběhli do Lopeníku a na druhé straně údolí vystoupali na protější hřeben. U rozhledny U Křížku jsme si udělali další přestávku a užívali si pěkné výhledy na slovenskou stranu. Nakonec jsme mírným táhlým nekonečným stoupáním po louce došli k další rozhledně, Obecnici, kde jsme se utábořili.

Udělali jsme si pohodu, postavili přístřešek, uvařili večeři a dali si pivo. Připojila se k nám skupina místních, kteří na místo přijeli autem a chystali si udělat na ohni grilovačku, navzdory temným mračnům řítícím se na nás od západu. Po večeři jsme s prvními dešťovými kapkami zalezli do přístřešku a pokračovali v pojídání dobrot a upíjení obsahu našich placatek. Přiševší slejvák byl opravdu vydatný, ale Tarp se opět osvědčil a zůstali jsme v suchu.

Ráno jsme se brzy ráno sbalili a vyrazili na další cestu. Ve studánce Za lesem jsme nabrali dobrou pitnou vodu a následně se pořádně zapotili při stoupání na Velkou Javořinu. Na šlapání jsme měli dobré počasí, ochladilo se a všude okolo vrcholu se povalovaly mlhavé mraky. Tentokrát jsme ani neměli chuť na pivo a tak jsme rovnou padákem po zelené značce sestoupali dolů do Květné.

Tam si Endy všiml, že na poslední zastávce zapomněl na zemi svůj telefon a musel se pro něj vrátit. Naštěstí mu ho nikdo nesebral a úspěšně se s ním opět shledal. Potom už jsme jenom vyběhli na Novou horu s krásnými výhledy na Velký Lopeník i Velkou Javořinu a sešli dolů k autu. Byl to příjemný pohodový čundr.