Plán byl jasný, přejít během čtyř dnů natěžko jednu dlouhou část hřebene Rottenmannských Taur – Jauriskampl, Hohenwart, Breiteckkoppe, Zinkenkogel, Großer Bösenstein. Celkem asi 40 km, převýšení 4000 metrů. Že má první den odpoledne pršet? Nevadí, vždyť uschneme!
Ve čtvrtek odpoledne jsme zaparkovali jedno auto na konci mýtné silnice pod Großer Bösensteinem a druhým autem přejeli na konec silnice za Pusterwaldem. Po lesáckých cestách jsme vyrazili s více než dvacetikilogramovými batohy vzhůru. Hustý liják se spustil podle plánu. Membránové oblečení dešti poměrně odolávalo, ale nezvládlo už prodírání se hustým promáčeným podrostem a vysokým borůvčím. Pod hřeben jsme došli v pokračujícím dešti totálně promočení a za silného větru a teploty jen lehce na nulou úplně zmrzlí. Podařilo se nám najít celkem rovný plácek, na kterém jsme postavili přístřešek. Vázat uzly na vypínacích provázcích rukama, které se neovladatelně klepou zimou, to je zážitek, který si budu pamatovat dlouho. Ale o hodinu později, převlečení do suchého oblečení a zavrtaní do péřových spacáků, už nám bylo opět dobře.
Večer mělo přestat pršet a my doufali, že přes noc nám vítr věci vysuší. Marně, předpověď nevyšla, pršelo celý den a pršelo i ráno, kdy se k dešti přidal i poletující sníh a ledové krupky. Vidina promočení posledního suchého oblečení se nám nelíbila a tak jsme čekali ve stanu až do odpoledne. Když konečně přišla chvíle bez deště, rychle jsme se sbalili, vyšli alespoň na Jauriskampl zahalený v hustých mracích a odtud sešli zase dolů do údolí, protože na lepší počasí to nevypadalo. Z parkoviště už jsme odjížděli opět za deště.
Nechtěli jsme se ale vzdávat úplně, podle aktualizované předpovědi mělo být bez deště alespoň příští den dopoledne. Vrátili jsme se na parkoviště pod Großer Bösenstein, přespali tam a druhý den vyrazili nalehko alespoň na malý okruh na Großer a Kleiner Bösenstein. Trasa byla moc pěkná, a díky špatnému počasí jsme byli na hřebenu úplně sami (když nepočítám pár kamzíků), takže jsme si trochu spravili chuť z nevydařeného přechodu.
- Začíná pršet a batohy nám na zádech těžknou.
- Jsme mokří zvrchu i zespodu.
- V lijáku a větru stoupáme na hřeben.
- Jauriskampl v dešťových mracích.
- V suchu, teple a s placatkou už je nám dobře.
- Ráno na náš přístřešek stále prší.
- Padá déšť se sněhem.
- Déšť na chvíli ustává, balíme se a mizíme dolů.
- Jauriskampl.
- Smaragdová zeleň, vlevo Hohenwart.
- Vyrážíme na Grosser Bösenstein.
- Vycházející slunce za převalujícími se mraky.
- Stoupáme, dole Kleiner Scheibelsee u Edelrautehütte, vzadu Hohentauern.
- Großer Scheibelsee, nad ním Großer Hengst.
- Vpravo Seekarspitze, vlevo v mracích Dreistecken.
- V dálce vpravo Gesäuse, vlevo Haller Mauern.
- Udělali jsme si odbočku na Hauseck.
- Na Großer Bösenstein na chvilku zasvítilo slunce.
- Cestou nás chvílemi pozrovali plaší, ale zvědaví kamzíci.
- Pohled zpět na Hauseck.
- Pěkné stoupání po skále.
- Vrchol už máme na dohled, nahoře už je sníh.
- Po letech zase společně na vrcholu Großer Bösenstein.
- Ojíněný rozcestník.
- Klesáme do sedla mezi Keliner a Großer Bösensteinem. Na návětrné straně už panují skoro zimní podmínky.
- V sedle.
- Pohled zpět na Großer Bösenstein a hřebínek na Sonntagskarspitze.
- Cestou na Großer Hengst.
- Vyplašili jsme hejno bělokurů.
- Krásné podzimní barvy.
- Großer Hengst.
- Hodinové zdržení cestou domů u dopravní nehody.
Napsat komentář