Chtěli jsme vzít s Endym naše děti společně na jejich první pořádný čundr s přespáním ve spacácích. Vybrali jsme si trasu na Vysočině, kde už to dobře známe. Každý den jsme naplánovali pohodových asi 10 km, nabalili dětem pořádné batohy a vyrazili na poklidný výšlap.

Nejprve přes Čtyři palice, na které si i někteří vyběhli lehkou zadní cestou. Poté jsme prošli Křižánky, dopřáli si pauzu na pivo a zmrzlinu a za Křižánkami si uvařili oběd z vlastních zásob. Po obědě jsme vystoupali k Bílé skále, kde jsme si trochu zaskalkařili a dopřáli delší pauzu na odpočinek, ale hlavně na hraní. Odtud už jsme celkem rychle dorazili na Děvět skal.

Veliká veranda zdejšího srubu byla volná, tak jsme jí bez váhání obsadili, rozdělali oheň a udělali si pravou čundráckou opékačku špekáčků. Po celém dni na nohou s těžkými batohy chutnaly všem báječně. Unavené mladší ročníky šly brzy spát, my starší jsme u piva, rumu a tatranského čaje vydrželi déle, ale příjemný večer to byl pro všechny.

Ráno jsme uvařili čaj, nasnídali se, nahodili batohy na bolavá ramena, u studánky Vysoká studně nabrali čerstvou vodu a vyrazili na další cestu. Dětem se už šlo podstatně hůře než předešlého dne, nastřádaná únava byla znát. Naštěstí byly po cestě různé body zájmu. Vylezli jsme si na Lisovskou skálu, i na nádhernou Malinskou skálu. Na Drátníku jsme pro děti plánovali, že si tam vyzkouší pořádné lezení na skále s horním jištěním, ale prudká dešťová přeháňka nám plány překazila. Ale opět jsme tu alespoň měli štěstí na setkání s Radkem Jarošem.

Z Drátníku jsme sešli do Milov, kde jsme si dali oběd v restauraci U Šlechtů. Na dětech bylo vidět, že už jsou opravdu unavené. Z posledních sil jsme pak došli až k našim autům zaparkovaným v Českých Milovech. Děti si vyzkoušely, že pochodování s těžkým batohem na zádech je poměrně náročné a musely překousnout nějaké to nepohodlí a únavu. Ale nakonec si výlet všichni pěkně užili a budou moci vzpomínat na pěkný čundr.

Trasa naší cesty je dostupná ke stažení.