Po dlouhé době jsme se zase vypravili do rakouských hor. Měli jsme na trek dost času, tak jsme naplánovali třídenní okruh v Rottenmannských Taurech nad vesnicí Oppenberg. Už dvakrát se mi nepodařilo různé varianty tohoto okruhu dokončit, tak jsem se o to chtěl pokusit napotřetí.

Na cestu jsme vyrazili ve čtvrtek odpoledne z parkoviště pod jezerem Riednersee. Než se setmělo, vyšlápli jsme si asi 300 výškových metrů a utábořili se na noc na kraji kravské pastviny pod chatou Gewürzalmhütte.

Na večeři jsme vyzkoušeli samoohřívací balení Adventure Menu. Je úžasné sledovat, jak uvnitř plastového pytlíku díky chemické reakci vře voda a ohřívá jídlo bez vařiče. I chuťově není Adventure Menu špatné a porce jsou dostatečně veliké.

Když se setmělo, otevřela se nad tmavým údolím pod námi nádherně jasná hvězdná obloha a kolem nás začalo poletovat hejno krásně svítících světlušek.

Trasa, kterou jsme ušli.Ráno jsme opět vyrazili směrem nahoru. Cestou jsme museli přelézt po zbytcích několika lavin a dokonce jsme se i podívali do tunelu ve sněhu vytvořeným potokem Riednerbach. Prudkým stoupáním jsme se dostali k jezeru Riednersee, ve kterém se hemžila spousta malých rybiček, a nakonec vystoupali na vrchol Seekoppe.

Odtud už jsme pokračovali hřebenovkou přes vrcholy Hochrettelstein a Plannereck, kde jsme si dali pauzu, uvařili polévku na doplnění sil a rozpustili na vařiči sníh ze sněhového pole na doplnění zásob vody, a pokračovali v příjemném polojasném počasí dál přes Großer Rotbühel a Hintergullingspitz.

V sedle za Hintergullingspitz jsme nakonec zůstali nocovat, když se nám podařilo najít jediný rovný plácek v celém okolí po odtátém sněhovém poli. O kus dál bylo ještě sněhu dost, takže jsme měli z čeho vařit doplnit pitnou vodu. Po ušlapaných kilometrech se nám pod opět nádherně hvězdnatou oblohou dobře spalo.

Další den jsme pokračovali ve hřebenovce přes Kreuzberg, Breiteckkoppe a dál až na Seitner Zinken. Předchozí den bych na obzoru silný opar, dnes ale bylo vidět do dálky a mohli jsme si užívat výhledy na Dachstein, Totes Gegirge, Grimming a další pohoří v okolí.

Endy na vrcholu Seitnerzinken.Původně jsme měli v plánu pokračovat po hřebenu a přes Hochswung a Sommereck dojít mimo turistickou značku až na Schüttkogel. Ale vzhledem k tomu, že došly síly a předpověď počasí na noc a neděli slibovala silné bouřky, jsme se rozhodli sejít z hřebene už teď. Seběhli jsme po prudkém, místy zarostlém, svahu přímo dolů k honosné chatě pod kopcem a odtud už po vyjeté cestě dolů na turistickou značku vedoucí do údolí.

Čekali jsme už jen úmorný pochod po silnici k autu, ale vykácené lesy a absence turistického značení nám připravily trochu bloudění a jeden hodně nepříjemný sestup velmi příkrým svahem zarostlým hustým smrkovým houštím. Zbývajících asi 6 km po asfaltu k autu už bylo tradičně na morál a večerní koupačka v ledovém potoce a pivo vychlazené tamtéž za odměnu.

Chtěli jsme do rána přespat u auta, ale přihnala se bouřková fronta a v autě by se spalo dost nepohodlně, tak jsme se rozhodli pro noční jízdu domů. Asi jsme udělali dobře, protože většinu cesty Rakouskem jsme jeli v bouřkách a hustém dešti. Strávit takovou noc nahoře na hřebeni by nebylo nic příjemného, včetně následného sestupu. Takhle jsme mohli s nadcházející neděli zalézt doma do postelí, příjemně zničení, ale v suchu.

Trasa naší cesty je ke dostupná ke stažení.