Podzimní Rottenmannské Nízké Taury se nám vyvedly dokonale, tak jsme si s nastupujícím létem chtěli projít jejich další část, Seckauerskou oblast. Z celé akce se postupně vyklubal poměrně nevšední zážitek, jak už bývá naším zvykem. Rozhodli jsme se totiž nectít turistické značky a střihnout si hřebenovku nadivoko. Podle mapy vypadala celá trasa víceméně schůdně. Realita už byla ovšem poněkud neúprosnější a postavila nám do cesty několik lezeckých úseků asi čtyřkové obtížnosti, do kterých jsme se ve velmi rozlámané skále bez lana neodvážili.

Trasa.Zbývaly nám tedy nepříjemné vzdušné traverzy v kluzkých 50–60° travnatých svazích. Nakonec jsme vše ustáli bez úhony, ale jak fyzické, tak psychické síly jsme měli po dochodu poměrně slušně vyčerpané. První den jsme šlapali 10 hodin čistého času, druhý den 7. Nocování nadivoko pod hvězdnatým nebem u jezera Krugsee bylo ovšem kouzelné.

Nízké Taury jsou svým charakterem velmi podobné slovenským Roháčům. Jen jsou o poznání opuštěnější. Příště si v nich raději vybereme trasu, která vede po turistických chodnících, protože ani na nich se nepohybují žádné zástupy a bude to rozhodně bezpečnější varianta.