Pátek, 7. října 2011
Ráno jsme si pěkně poleželi a vstávali až kolem desáté. Vydali jsme se jen na obhlídku asi 6 kilometrů vzdálené turistické chaty Sketbrostugan. Počasí nic moc, foukal vítr, občas mrholilo, pršelo, chvílemi poletoval i sníh.
Šlapali jsme přes úmorná kamenitá pole, promáčené traviny a řídký les. Okolí bylo krásně barevné, v dálce byly vidět tyčící se hory, zbarvené lišejníky do zelena. Sílící déšť hnaný rychlými poryvy větru jakoby k okolní krajině dokonale patřil. Kam oko dohlédlo, byla jen neutěšená liduprázdná pustina, slyšet bylo jen kvílení větru a nárazy deště na kapuci bundy. Najednou jsem chápal lidi, kteří se do této krajiny vydávají sami. Najednou mi přítomnost ostatních připadala strašně rušivá. Nechal jsem je poodejít z dohledu a teprve pak jsem si mohl naplno užívat krásu tvrdé, ale nádherné krajiny všude okolo.
Kousek před chatou narazil Michal na medvěda. Naštěstí se medvěd polekal víc a utekl. Chatu jsme našli otevřenou a dokonce i s jedním nocležníkem, trochu podivínským Němcem, kterého Michal potkal už včera. Trochu jsme se ohřáli a vyrazili na zpáteční cestu. Tentokrát už bez medvěda, zato jsme narazili na několik stád sobů. K jednomu stádu jsme se mohli přiblížit až na 20 metrů. Krásná zvířata, některá s legračními červenými stuhami kolem krku, se srstí zbarvenou od čistě bílé až po různé kombinace bílé a hnědé.
Po třetí hodině jsme byli zpátky na Revě. Nařezali a naštípali jsme dřevo na topení a rozžhavili jsme kamna. Pak jsme rychle skočili z přetopené místnosti na koupačku do ledových vod jezera, a hned potom uvařili veřeři. Po jídle jsme si v příjemné pohodě povídali a později, za tichého praskání ohně v kamnech, jsme ulehli do postelí každý ke své knížce.
Předchozí den | Následující den
-
- První ráno v divočině, vydáváme se na cestu.
-
- Přeplouváme první jezero, voda je průzračně čistá.
-
- Dlouhé přenášení těžkých lodí.
-
- Mezi některými jezery se dalo celkem snadno proplout.
-
- Všechny možné druhy mechů na střeše chaty u jezera.
-
- Večer se udělaly na Rogenu pořádné vlny.
-
- Za ranního deště se chystáme přeplout Rogen.
-
- Neklidná hladina jezera ale vzdouvá příliš velké vlny.
-
- Vydáváme se raději s přetěžkými batohy na cestu pěšky.
-
- Po dochodu na Revu se hned dáváme do přípravy dřeva na topení.
-
- Nádherný srub Revbua, naše útočiště na pár dní.
-
- Noci v opuštěné krajině byly jak vystřižené s kanadské divočiny.
-
- Uvnitř bylo teplo a mihovaté světlo svíčky, venku větrná noc.
-
- Typická krajina, voda, kameny, tráva a voda…
-
- Mosty a chodníky přes vodu byly opotřebované, ale ještě použitelné.
-
- Trochu cizí, podzimně zasněná krajina byla zvláštně uklidňující.
-
- Stádo krásných sobů přeběhlo cestu přímo před námi.
-
- Malý, ale útulný prostor na chatě Revbua.
-
- Vykoupat se v ledové vodě jezera Rogen stálo hodně sebepřemlouvání.
-
- Večerní výhled z útulné chaty do večerní zimy.
-
- Pošmourné ráno, teplota jen lehce nad nulou.
-
- Kratlvola, ohromná hromada kamení, na kterou jsme se vydrápali.
-
- Úžasná rozloha nezvyklé krajiny brala dech.
-
- Borůvkami a brusinkami byly okolní kopce hustě pokryté.
-
- Průhled pustou krajinou na Stor-Svuku, nejznámější horu v okolí.
-
- Ohromná zalesněná pláň pokrytá jezery všude, kam se člověk podívá.
-
- K cestě patřilo i skákání přes veliké kamenité pole nad vodou.
-
- Severský podzim měl nádherné barvy.
-
- Přechod sobího plotu na hranici mezi Norskem a Švédskem.
-
- Přes noc se na hladině Rogenu udělal tenký ledový povlak.
-
- Podzim tu začal postupně přecházet v zimu.
-
- Za lehkého sněžení jsme se vydali na pochod.
-
- Postupně připadlo víc sněhu, který se proměnil v mokrou břečku.
-
- Veliké vlny znamenaly, že loď jsme museli táhnout po souši.
-
- Malá, ale utěsněná předsíňka na chatě Rogenstugan.
-
- Pohádkově zbarvený východ slunce.
-
- Odplouváme, vítr se uklidnil a hladina je jako zrcadlo.
-
- Kvalitní bobří práce.
-
- Krásné, skoro až kýčovité, pohledy.
-
- Probíjeli jsme se postupně zamrzlými jezery.
-
- Přetahování bylo teď jednodušší, po sněhu to šlo.
-
- Odtud už nás čekalo jen jedno jezero.
-
- Plavbu jsme si opravdu užívali.
-
- Zasněžené břehy, slunko nad hlavou, prostě nádhera.
-
- Poslední metry plavby jsou za námi.
-
- Za pár dní už bychom ledem nejspíš neprojeli.
-
- Cestou ze Švédska do Norska jsme minuli zajímavý hřbitov.
-
- Silnice byla většinou pod sněhem, místy uježděným.
-
- Studená chata Litjrennbua, tady nám byla zima.
-
- Promočené boty jsme nahřívali u kamínek.
-
- Byli jsme jak Mrazíci, kam jsme přišli, tam zamrzla voda.
-
- Velký neutěsněný prostor se nedal vytopit.
-
- Koryto pro plavení dřeva.
-
- Zajímavě vymyšlený průchod sobím plotem.
-
- Nevtíravé zamyšlené kouzlo skandinávského podzimu.
-
- Langtjønnbua, nejhezčí a zároveň nejstarší chata v oblasti.
-
- Dřevěné koryto propojilo dvě dříve oddělená jezera.
-
- Klid podzimu.
-
- Sobů jsme tu potkali desítky a desítky.
-
- Přicházel chladný večer, roztopili jsme kamínka.
-
- I tady byla připravená spousta borového dřeva, stačilo ho jen nařezat a naštípat.
-
- Členitá krajina se spoustou lesů a vody.
-
- Odpolední pokec u roztopených kamínek.
-
- V noci byl vidět z chalupy jen svit svíčky. Romantika.
-
- Postýlky jak pro medvídky z pohádky.
-
- Typická norská usedlost: několik osamocených stavení u silnice.
-
- Prohlídka Rørosu. Červená se tu nosí.
-
- Všude byly dřevěné domky na kamenných podezdívkách.
-
- Haldy vytěžené hlušiny působily velmi ponuře.
-
- Skličující dojem z města umocňoval déšť a chumelenice.
-
- Zajímavé město, ale strašně smutné a depresivní.
-
- Prastarý domeček pro horníky byl velmi kapesního vydání.
-
- Odplouváme ze Skandinávie, právě vycházelo slunce.
-
- Nádherné počasí nám vydrželo celou plavbu.
-
- Tři osoby doličné.
-
- Náš trajekt si razí cestu vpřed.
-
- V myšlenkách jsme stále na severu, byl to silný zážitek.
-
- Přirážíme k německých břehům, trajekt otvírá záď.
-
- Na spodní palubě byl vedle nás zaparkovaný celý vlak.
-
- Oživení cesty domů: oprava rozbitého výfuku.
Napsat komentář