Ráno jsme se vzbudili do chladného, větrného, ale na místní poměry pěkného polojasného dne. Nabalili jsme všechny věci do batohů a loďáků, nafoukli jednu z našich lodí – Scouta (protože neměl popruhy, za které by se dal nést na zádech) – a vyrazili jsme k asi 700 metrů vzdálené vodě prvního jezera. Tam jsme nafoukli i Pálavu, naskládali do ní bagáž, přivázali za Scouta, do kterého jsme všichni tři nasedli, a vyrazili jsme.
Nádherně čistá tmavá voda jezera, okolní lesy, traviny, kameny – prostě krásná příroda všude kolem nás. Na obzoru se tyčily mechem a lišejníkem porostlé hory, břehy byly lemovány hustou žlutou trávou, občas jsme proplouvali přes lekníny nebou hustou dutou trávu s kolínky rostoucí přímo z vody. Jen hodně foukal vítr, tak bylo pádlování docela boj, zvlášť s těžkou Pálavou v závěsu.
Po pár kilometrech nás čekalo první přenášení na další jezero. Asi kilometr vláčení lodí kamenitou cestou. Když jsme se vraceli pro zbylé batohy, přímo na cestě jsme potkali stádo asi patnácti sobů. Chvíli na nás zvědavě koukali a pak utekli do lesa.
Další tři přenášení už byla krátká, mezi menšími jezery, která byla oddělena kamenitými peřejemi. Jedna lehčí peřej se dala i sjet. Konečně jsme se dostali až na jezero Rogen.
Vítr během dne postupně zesiloval a na vodní hladině rozlehlého Rogenu už dělal pořádné vlny, které hrozily převrácením. Navíc jsme na ostrově s přístřeškem, kde jsme chtěli nocovat, zahlédli lidi, tudíž tam bylo obsazeno. Vydali jsme se tedy k asi půl kilometru vzdálené turistické chatě Rogenstugan, která byla sice zavřená, ale měla přístupnou uzavíratelnou předsíňku, kam jsme se uložili. Večerní pohledy na soumrak nad vodní hladinou jezera byly úchvatné. Uvařili jsme večeři, chvíli jsme si povídali a šli jsme spát, doufajíce, že vítr se přes noc uklidní a my budeme moci ráno přeplout Rogen.
Napsat komentář