Čtvrtek, 13. října 2011
Jeden postřeh ke skandinávské krajině. Švédská je malebná, pestrá, usedlosti střídají dlouhé opuštěné úseky. Lesy jsou tu řídké a většinou smíšené. Oproti tomu v Norsku jsou lesy mnohem hustší, spíše jehličnaté, krajina je více kopcovitá i s většími pohořími a není tak opuštěná. Usedlosti jsou tu sice malé, ale roztroušené víceméně rovnoměrně. Alespoň tak jsme to vnímali z auta během cesty.
Za jízdy se Michal dozvěděl z domova špatnou zprávu – během naší akce mu někdo doma ukradl auto. Sakra smůla ☹️.
Na parkovišti u přístavu jsme si k večeřosnídani ohřáli fazole a zbytek noci proklimbali v autě ve frontě na trajekt v přístavu. Po nalodění jsme si z paluby vychutnali kolem osmé hodiny východ slunce a vyplutí za úplně jasné oblohy v prvních slunečních paprscích. V obchodě na lodi konečně měli plyšové soby, takže nakonec byly i suvenýry.
Trajekt byl dost obsazený, tak nebylo snadné najít si klidné místo na spaní, ale nakonec se nám to na chodbičce horní paluby podařilo a nějakou tu hodinu jsme naspali. Přistávání kolem poledne jsme za stále krásného dne sledovali opět z paluby, bylo na co se dívat. Modré nebe, tmavě modré moře poseté tečkami dalších lodí, zamlžené sassnitzké pobřeží…
Na začátku cesty Německem se nám rozpadla naše provizorní oprava výfuku. Museli jsme nasadit záložní řešení a použít na potrubí rozřezanou plechovku od Coly a dodatečné dráty, kterými se Michal vyzbrojil na Revbue. To se nám po krátkém snažení podařilo a s trochu rachotící plechovkou ve výfuku jsme dojeli kolem desáté večer až do Brna.
Potom už jsme jen vysušili lodě, vybalili tu hromadu věcí, které jsme vezli s sebou, a dožívali si krásný severský zážitek. Skandinávie je pozoruhodná. Působí na člověka úplně jinak než naše střední Evropa. Je pochmurná, zádumčivá, rozlehlá a osamělá. Vyvolává přemýšlivou náladu. Nenásilné spojení člověka s přírodou, ohromná rozlehlost opuštěné krajiny neznámého rázu a krása místního podzimu v divočině, to vše se mi zapsalo hluboko do srdce a po této cestě vím jedno jistě: sem se chci ještě někdy vrátit.
-
- První ráno v divočině, vydáváme se na cestu.
-
- Přeplouváme první jezero, voda je průzračně čistá.
-
- Dlouhé přenášení těžkých lodí.
-
- Mezi některými jezery se dalo celkem snadno proplout.
-
- Všechny možné druhy mechů na střeše chaty u jezera.
-
- Večer se udělaly na Rogenu pořádné vlny.
-
- Za ranního deště se chystáme přeplout Rogen.
-
- Neklidná hladina jezera ale vzdouvá příliš velké vlny.
-
- Vydáváme se raději s přetěžkými batohy na cestu pěšky.
-
- Po dochodu na Revu se hned dáváme do přípravy dřeva na topení.
-
- Nádherný srub Revbua, naše útočiště na pár dní.
-
- Noci v opuštěné krajině byly jak vystřižené s kanadské divočiny.
-
- Uvnitř bylo teplo a mihovaté světlo svíčky, venku větrná noc.
-
- Typická krajina, voda, kameny, tráva a voda…
-
- Mosty a chodníky přes vodu byly opotřebované, ale ještě použitelné.
-
- Trochu cizí, podzimně zasněná krajina byla zvláštně uklidňující.
-
- Stádo krásných sobů přeběhlo cestu přímo před námi.
-
- Malý, ale útulný prostor na chatě Revbua.
-
- Vykoupat se v ledové vodě jezera Rogen stálo hodně sebepřemlouvání.
-
- Večerní výhled z útulné chaty do večerní zimy.
-
- Pošmourné ráno, teplota jen lehce nad nulou.
-
- Kratlvola, ohromná hromada kamení, na kterou jsme se vydrápali.
-
- Úžasná rozloha nezvyklé krajiny brala dech.
-
- Borůvkami a brusinkami byly okolní kopce hustě pokryté.
-
- Průhled pustou krajinou na Stor-Svuku, nejznámější horu v okolí.
-
- Ohromná zalesněná pláň pokrytá jezery všude, kam se člověk podívá.
-
- K cestě patřilo i skákání přes veliké kamenité pole nad vodou.
-
- Severský podzim měl nádherné barvy.
-
- Přechod sobího plotu na hranici mezi Norskem a Švédskem.
-
- Přes noc se na hladině Rogenu udělal tenký ledový povlak.
-
- Podzim tu začal postupně přecházet v zimu.
-
- Za lehkého sněžení jsme se vydali na pochod.
-
- Postupně připadlo víc sněhu, který se proměnil v mokrou břečku.
-
- Veliké vlny znamenaly, že loď jsme museli táhnout po souši.
-
- Malá, ale utěsněná předsíňka na chatě Rogenstugan.
-
- Pohádkově zbarvený východ slunce.
-
- Odplouváme, vítr se uklidnil a hladina je jako zrcadlo.
-
- Kvalitní bobří práce.
-
- Krásné, skoro až kýčovité, pohledy.
-
- Probíjeli jsme se postupně zamrzlými jezery.
-
- Přetahování bylo teď jednodušší, po sněhu to šlo.
-
- Odtud už nás čekalo jen jedno jezero.
-
- Plavbu jsme si opravdu užívali.
-
- Zasněžené břehy, slunko nad hlavou, prostě nádhera.
-
- Poslední metry plavby jsou za námi.
-
- Za pár dní už bychom ledem nejspíš neprojeli.
-
- Cestou ze Švédska do Norska jsme minuli zajímavý hřbitov.
-
- Silnice byla většinou pod sněhem, místy uježděným.
-
- Studená chata Litjrennbua, tady nám byla zima.
-
- Promočené boty jsme nahřívali u kamínek.
-
- Byli jsme jak Mrazíci, kam jsme přišli, tam zamrzla voda.
-
- Velký neutěsněný prostor se nedal vytopit.
-
- Koryto pro plavení dřeva.
-
- Zajímavě vymyšlený průchod sobím plotem.
-
- Nevtíravé zamyšlené kouzlo skandinávského podzimu.
-
- Langtjønnbua, nejhezčí a zároveň nejstarší chata v oblasti.
-
- Dřevěné koryto propojilo dvě dříve oddělená jezera.
-
- Klid podzimu.
-
- Sobů jsme tu potkali desítky a desítky.
-
- Přicházel chladný večer, roztopili jsme kamínka.
-
- I tady byla připravená spousta borového dřeva, stačilo ho jen nařezat a naštípat.
-
- Členitá krajina se spoustou lesů a vody.
-
- Odpolední pokec u roztopených kamínek.
-
- V noci byl vidět z chalupy jen svit svíčky. Romantika.
-
- Postýlky jak pro medvídky z pohádky.
-
- Typická norská usedlost: několik osamocených stavení u silnice.
-
- Prohlídka Rørosu. Červená se tu nosí.
-
- Všude byly dřevěné domky na kamenných podezdívkách.
-
- Haldy vytěžené hlušiny působily velmi ponuře.
-
- Skličující dojem z města umocňoval déšť a chumelenice.
-
- Zajímavé město, ale strašně smutné a depresivní.
-
- Prastarý domeček pro horníky byl velmi kapesního vydání.
-
- Odplouváme ze Skandinávie, právě vycházelo slunce.
-
- Nádherné počasí nám vydrželo celou plavbu.
-
- Tři osoby doličné.
-
- Náš trajekt si razí cestu vpřed.
-
- V myšlenkách jsme stále na severu, byl to silný zážitek.
-
- Přirážíme k německých břehům, trajekt otvírá záď.
-
- Na spodní palubě byl vedle nás zaparkovaný celý vlak.
-
- Oživení cesty domů: oprava rozbitého výfuku.
Napsat komentář