Úterý, 11. října 2011
Další den se nám ze spacáků příliš nechtělo, byla zima a chata uvnitř hodně prochladla, uvnitř byla stejná teplota jako venku. Na jezeře se udělal škraloup ledu. Okolo poledne jsme vyrazili na další cestu v plné polní. Pochod to byl celkem nezáživný, většinou hustým lesem nebo přes mokřady. Alespoň ale cesta nebyla tak strašně kamenitá jako kolem Rogenu.
Už po necelé hodině jsme došli k první chatě, Furubakkenu. Je to větší dřevěné stavení s bývalými maštalemi, krásnou útulnou místností a postýlkami jak pro trpaslíky. Dříve tu bydleli dřevorubci. Pokračovali jsme ale dál, chtěli jsme ještě vidět poslední chatu na cestě, Langtjønnbuu.
Značka nás zavedla za plot do jakési sobí obory. Proháněly se jich kolem nás celá stáda, ale byli příliš plaší a nenechali nás příliš se přiblížit. Po další necelé hodině jsme byli u chaty. Byl to krásný dřevěný srub na břehu jezera, hned vedle dřevařského kanálu pro splouvání dřeva mezi dvěma jezery. Vnitřek nebyl tak dobře utěsněný, jako předchozí chata, ale vnější část chaty a celé její okolí bylo nádherné. Pry je to nejstarší chata v celé oblasti, byla postavena už v roce 1890. Měla pouze jednu chybu, nebyla tu funkční pila, takže se nedalo nařezat dříví na topení. Bylo rozhodnuto, po chvíli kochání se a focení jsme se vrátili na Furubakken.
Nařezali a naštípali jsme hromadu dřeva, pořádně rozpálili kamínka a bylo nám fajn. Místnost se krásně vytopila a my jsme se jali konzumovat zbylé zásoby jídla. Tím, a obligátním čtením knížek, jsme se zabavili až do pozdního večera. Přes noc, jako vždy a všude, zase řádila místní myš, ale my už jsme se poučili z dřívějška a všechny věci schovali do batohů a pověsili do vzduchu, takže měla chuděra smůlu a mohla nám v noci akorát tak běhat po postelích.
Předchozí den | Následující den
-
- První ráno v divočině, vydáváme se na cestu.
-
- Přeplouváme první jezero, voda je průzračně čistá.
-
- Dlouhé přenášení těžkých lodí.
-
- Mezi některými jezery se dalo celkem snadno proplout.
-
- Všechny možné druhy mechů na střeše chaty u jezera.
-
- Večer se udělaly na Rogenu pořádné vlny.
-
- Za ranního deště se chystáme přeplout Rogen.
-
- Neklidná hladina jezera ale vzdouvá příliš velké vlny.
-
- Vydáváme se raději s přetěžkými batohy na cestu pěšky.
-
- Po dochodu na Revu se hned dáváme do přípravy dřeva na topení.
-
- Nádherný srub Revbua, naše útočiště na pár dní.
-
- Noci v opuštěné krajině byly jak vystřižené s kanadské divočiny.
-
- Uvnitř bylo teplo a mihovaté světlo svíčky, venku větrná noc.
-
- Typická krajina, voda, kameny, tráva a voda…
-
- Mosty a chodníky přes vodu byly opotřebované, ale ještě použitelné.
-
- Trochu cizí, podzimně zasněná krajina byla zvláštně uklidňující.
-
- Stádo krásných sobů přeběhlo cestu přímo před námi.
-
- Malý, ale útulný prostor na chatě Revbua.
-
- Vykoupat se v ledové vodě jezera Rogen stálo hodně sebepřemlouvání.
-
- Večerní výhled z útulné chaty do večerní zimy.
-
- Pošmourné ráno, teplota jen lehce nad nulou.
-
- Kratlvola, ohromná hromada kamení, na kterou jsme se vydrápali.
-
- Úžasná rozloha nezvyklé krajiny brala dech.
-
- Borůvkami a brusinkami byly okolní kopce hustě pokryté.
-
- Průhled pustou krajinou na Stor-Svuku, nejznámější horu v okolí.
-
- Ohromná zalesněná pláň pokrytá jezery všude, kam se člověk podívá.
-
- K cestě patřilo i skákání přes veliké kamenité pole nad vodou.
-
- Severský podzim měl nádherné barvy.
-
- Přechod sobího plotu na hranici mezi Norskem a Švédskem.
-
- Přes noc se na hladině Rogenu udělal tenký ledový povlak.
-
- Podzim tu začal postupně přecházet v zimu.
-
- Za lehkého sněžení jsme se vydali na pochod.
-
- Postupně připadlo víc sněhu, který se proměnil v mokrou břečku.
-
- Veliké vlny znamenaly, že loď jsme museli táhnout po souši.
-
- Malá, ale utěsněná předsíňka na chatě Rogenstugan.
-
- Pohádkově zbarvený východ slunce.
-
- Odplouváme, vítr se uklidnil a hladina je jako zrcadlo.
-
- Kvalitní bobří práce.
-
- Krásné, skoro až kýčovité, pohledy.
-
- Probíjeli jsme se postupně zamrzlými jezery.
-
- Přetahování bylo teď jednodušší, po sněhu to šlo.
-
- Odtud už nás čekalo jen jedno jezero.
-
- Plavbu jsme si opravdu užívali.
-
- Zasněžené břehy, slunko nad hlavou, prostě nádhera.
-
- Poslední metry plavby jsou za námi.
-
- Za pár dní už bychom ledem nejspíš neprojeli.
-
- Cestou ze Švédska do Norska jsme minuli zajímavý hřbitov.
-
- Silnice byla většinou pod sněhem, místy uježděným.
-
- Studená chata Litjrennbua, tady nám byla zima.
-
- Promočené boty jsme nahřívali u kamínek.
-
- Byli jsme jak Mrazíci, kam jsme přišli, tam zamrzla voda.
-
- Velký neutěsněný prostor se nedal vytopit.
-
- Koryto pro plavení dřeva.
-
- Zajímavě vymyšlený průchod sobím plotem.
-
- Nevtíravé zamyšlené kouzlo skandinávského podzimu.
-
- Langtjønnbua, nejhezčí a zároveň nejstarší chata v oblasti.
-
- Dřevěné koryto propojilo dvě dříve oddělená jezera.
-
- Klid podzimu.
-
- Sobů jsme tu potkali desítky a desítky.
-
- Přicházel chladný večer, roztopili jsme kamínka.
-
- I tady byla připravená spousta borového dřeva, stačilo ho jen nařezat a naštípat.
-
- Členitá krajina se spoustou lesů a vody.
-
- Odpolední pokec u roztopených kamínek.
-
- V noci byl vidět z chalupy jen svit svíčky. Romantika.
-
- Postýlky jak pro medvídky z pohádky.
-
- Typická norská usedlost: několik osamocených stavení u silnice.
-
- Prohlídka Rørosu. Červená se tu nosí.
-
- Všude byly dřevěné domky na kamenných podezdívkách.
-
- Haldy vytěžené hlušiny působily velmi ponuře.
-
- Skličující dojem z města umocňoval déšť a chumelenice.
-
- Zajímavé město, ale strašně smutné a depresivní.
-
- Prastarý domeček pro horníky byl velmi kapesního vydání.
-
- Odplouváme ze Skandinávie, právě vycházelo slunce.
-
- Nádherné počasí nám vydrželo celou plavbu.
-
- Tři osoby doličné.
-
- Náš trajekt si razí cestu vpřed.
-
- V myšlenkách jsme stále na severu, byl to silný zážitek.
-
- Přirážíme k německých břehům, trajekt otvírá záď.
-
- Na spodní palubě byl vedle nás zaparkovaný celý vlak.
-
- Oživení cesty domů: oprava rozbitého výfuku.
Napsat komentář