David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Mapa trasy. Docházím za posledního světla, Dukovany v dálce jedou naplno. Pěkné rampouchy nad potokem. Víckovský vodopád. Pozůstatky hradu Víckov. Poslední sluneční paprsky cestou na Víckov.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.

— Karel Čapek

Noc v Lisabonu

Autor: Erich Maria Remarque Hodnocení:8 / 10 4. dubna 2011, 19:01 | Recenze | Dave

Noc v Lisabonu.

Další knížka, ve které se Remarque zabývá osudy pronásledovaných emigrantů, kteří museli ve třicátých letech minulého století prchnout ze svých domovů v Německu a těžce se protloukat celou Evropou. Takže nic nového a převratného, chtělo by se říct. Ale přesto je tento román svým způsobem jiný. Je zajímavé, jak zvláštní forma vyprávění (jeden emigrant vypráví během jedné noci svůj životní příběh druhému) dokáže dát knížce úplně jiný ráz a atmosféru. V knížce se objevují klasická témata: pronásledování fašisty, mučení, sběrné tábory, ilegální přechody hranic, útěky před policií, nevyléčitelně nemocná žena. Ale tím, že příběh není vyprávěný ich nebo er formou, četl jsem ho s menším napětím, protože bylo jasné, že hlavní hrdina všechno přečkal. Což ovšem nebylo na závadu, spíš naopak, protože nejspíš právě proto jsem se mohl víc soustředit na jednotlivé detaily, víc přemýšlet o souvislostech a uvědomovat si své štěstí, že příběh v knížce není příběhem mým. A taky to, že život je neustálý boj a člověk by měl bojovat až do úplného konce, i když už se může zdát všechno ztraceno.


Žádné komentáře »

Zatím žádné komentáře.

Napsat komentář



Copyright © 2009–2021 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com