David Cimbůrek

Další knížka, ve které se Remarque zabývá osudy pronásledovaných emigrantů, kteří museli ve třicátých letech minulého století prchnout ze svých domovů v Německu a těžce se protloukat celou Evropou. Takže nic nového a převratného, chtělo by se říct. Ale přesto je tento román svým způsobem jiný. Je zajímavé, jak zvláštní forma vyprávění (jeden emigrant vypráví během jedné noci svůj životní příběh druhému) dokáže dát knížce úplně jiný ráz a atmosféru. V knížce se objevují klasická témata: pronásledování fašisty, mučení, sběrné tábory, ilegální přechody hranic, útěky před policií, nevyléčitelně nemocná žena. Ale tím, že příběh není vyprávěný ich nebo er formou, četl jsem ho s menším napětím, protože bylo jasné, že hlavní hrdina všechno přečkal. Což ovšem nebylo na závadu, spíš naopak, protože nejspíš právě proto jsem se mohl víc soustředit na jednotlivé detaily, víc přemýšlet o souvislostech a uvědomovat si své štěstí, že příběh v knížce není příběhem mým. A taky to, že život je neustálý boj a člověk by měl bojovat až do úplného konce, i když už se může zdát všechno ztraceno.