David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.

— Karel Čapek

Komunistou z donucení

Autor: Jim Frederickson, Charles Robert Jenkins Hodnocení:8 / 10 15. října 2010, 15:11 | Recenze | Dave

Kdo by chtěl v šedesátých letech dobrovolně utíkat do Severní Koreje? Pouze úplný blázen, nebo člověk naprosto zoufalý. Třeba americký seržant hlídající hranici mezi Severní a Jižní Koreou a nucený provádět nebezpečné provokační akce v hraničním pásmu. Zoufalí lidé se často uchylují k zoufalým činům, obzvlášť když nepoberou mnoho rozumu. Takovým zoufalým činem pak může být opít se, odvést své muže na hlídku a sám tajně překročit hranici do Severní Koreje. A naivně si myslet, že Severokorejci předají zajatce Číňanům, ti Američanům, kteří ho na nějakou krátkou dobu zavřou do vězení a poté bude volný. Velká chyba!

Severní Korea je země šílená a stejně šílená jsou tam i rozhodnutí vládců. Amerického zajatce (a spolu s ním několik dalších, kteří měli stejně pitomý nápad) samozřejmě nikam do zahraničí nepředali a rozhodli se ho patřičném vymytí mozku a nezbytném nabiflování státní ideologie asimilovat do severokorejského života. Američané nakonec bydleli v normálním domě a žili poměrně normální severokorejské životy v dokonalém orwellovském světě protkané věčným špiclováním, udavačstvím a nekonečnou bídou, občas zpestřené nuceným vyučováním angličtiny ve školách pro špióny nebo účinkováním ve filmech v rolích podlých imperialistů. Dokonce se i oženili, když jim vládní organizace podstrčila několik do Severní Koreje unesených cizinek.

Tak by to asi pokračovalo až do jejich smrti, kdyby ovšem manželka bývalého amerického seržanta nebyla unesená Japonka a kdyby se severokorejští vůdci z kdovíjakých důvodů nerozhodli, že přiznají světu několik únosů a uneseným osobám a jejich rodinám umožní návrat do vlasti. Díky tomu mohl seržant i s rodinou Severní Koreu opustit a posléze převyprávět svůj příběh schopnému novináři, který sepsal tento velice zajímavý a pozoruhodný příběh. Velmi zajímavé čtení o skutečném životě za nejhlídanější hranicí světa.


Žádné komentáře »

No comments yet.

Leave a comment



Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com