





Co je důležité, bývá očím skryté.
Tohle že je pokračování vynikajících Jehňátek? První polovina knihy je jakýmsi turistickým průvodcem po italských památkách, druhá je zase slepencem různého pobíhání, chaotického cestování sem tam a celé je to zakončeno tak stupidním vyvrcholením, že se z toho chce až brečet (ještě že tvůrci filmu se od knižního závěru odklonili a vzniknul tak alespoň průměrný biják). Jak může jeden autor vyplodit dva romány, které jsou jako den a noc? A proč jsem tu břečku vůbec četl?
Zatím žádné komentáře.
Copyright © 2009–2021 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com