Páter Knox, anglický spisovatel a milovník detektivek, vymyslel desatero pravidel, která by v žádné detektivce neměla být porušena. Josef Škvorecký naopak napsal cyklus deseti povídek, ve kterých daná pravidla porušuje jedno za druhým. Známá Škvoreckého postava, detektiv poručík Borůvka (případně jiní inspektoři) ve spolupráci s bystrou barovou zpěvačkou Evou Adamovou rozlouskávají jeden složitý případ za druhým. Potud vypadá kniha lákavě a zajímavě.
Povídky jsou ale podivně zmatené, překombinované, nepravděpodobné, plné nesmyslných odboček, slovní vaty a rádobyvtipných komentářů. Vyprávění je dost nudné a zdlouhavé a na konci už mě vlastně ani nezajímalo, kdo byl pachatel a jaké pravidlo bylo v povídce porušeno. Hlavní hrdinka je nesympatická, nepříjemně ukecaná a přechytralá, mluví jakýmsi nepřirozeným umělým hovorovým jazykem, do každé věty nuceně vkládá nějaké anglické slovíčko a divné obraty typu Jsem se z toho zfeminizovala. V její blízkosti se odehrává jedna vražda za druhou a všichni vyšetřovatelé jsou takoví ťulpasové, že Eva musí pokaždé celý případ vyřešit za ně. A řešení detektivek je krkolomné a kostrbaté i po vysvětlení.
Škoda, tenhle nápad měl mnohem větší potenciál.
Napsat komentář