Krátká, ale mistrně napsaná novela. Vypráví příběh dvou přátel, námezdních dělníků, prohnaného George a siláka Lennieho, povahově i intelektuálně naprosto rozdílných, ale přesto pevně semknutých. I díky společnému snu vydělat si na malé hospodářství, mít malý domeček s kouskem pole, krávu, pár prasat, louku s vojtěškou pro králíky… Ale cesta k naplnění takových přání bývá dlouhá a trnitá a jen málokdo dokáže sen proměnit ve skutečnost.
Popisy přírody, prostředí i lidí jsou výjimečně věrné, naprosto dechberoucí a živě vykreslují každou scénu. Jsou detailní a podrobné, přesto mě ani na chvíli nenudily. Charakterizace postav byla také perfektní a dialogy svižné a velmi přirozené. Kniha je plná nadčasových motivů k zamyšlení a reflexi. Jak moc tíživá může být samota a pocit vyloučení ze společnosti, vědomí i nevědomí vlastní jinakosti. Morální otázky zodpovědnosti za svůj život i život blízkých. Naděje, která dává sílu jít a žít dál navzdory těžkostem osudu, balancování mezi menším a větším zlem…
Konec příběhu byl sice snadno předvídatelný, ale přesto dojemný.
Na celkovém zážitku z příběhu se nemalou měrou podílel i vynikající překlad Vladimíra Vendyše.
„Takovej člověk, co chodí jako my dělat po rančích, je na tom světě opuštěnej jako kůl v plotě. Neví, co je to rodina. Neví, co je to vlastní kout. Přijde na ranč, vydře si těch pár šestáků a pak se sebere do města a tam ty svý šestáky rozfofruje, a netrvá to nikdy dlouho, a vláčí kostru zase na jiným ranči. Takovej člověk ti nemá, nač by se moh těšit.“
Lennie byl celý šťastný. „To je ono – to je ono! A teď povídej, jak je to s náma.“
George vykládal dál. „S náma je to jiný. My máme před sebou budoucnost. My si máme s kým promluvit, a to dělá moc. My nemusíme vysedávat po putykách a rozhazovat tam šestáky, jako takový, co nemají kam jít. Takový, když se dostanou do kriminálu, tak tam můžou třeba zcepenět, a ani pes po nich neštěkne. Ale s náma je to jiný.“
Tu mu Lennie vpadl do řeči: „Ale s náma je to jiný. A proč? Protože… protože já mám tebe – a o mě se staráš ty, a ty máš mě – a o tebe se starám já. Proto.“ Blaženě se rozesmál.
Napsat komentář