V podstatě vše, co jsem napsal při hodnocení prvního dílu série Freyja & Huldar, platí i pro jeho pokračování. Ze začátku se příběh zajímavě rozjíždí, ale opět se utopí v osobních vztazích, nelogičnostech a vyšetřovacích chybách. Postavy jsou prkenné, mají těžko uvěřitelné jednání a v podstatě všechny mi byly nesympatické. U rádoby dramatického závěru jsem nepociťoval žádné napětí a u závěrečného přiznávacího monologu jsem jen protáčel oči. Jediné pozitivum vidím v poznávání islandských reálií (jsou-li ovšem autentické) a v tom, že Klára Cibulková načetla tento díl mnohem lépe než první knihu.
Černá díra
Napsat komentář