Bývalý novinář a zavedený autor béčkových krváků (píšící pod pseudonymem František Kotleta) se pustil do seriózní literatury, a to velmi zajímavým počinem. Coby bruntálský rodák se zamyslel nad tím, jak by to v naší republice vypadalo, kdyby neproběhl poválečný odsun, a co by se díky tomu dělo před prvními svobodnými polistopadovými volbami. Jak by se Němci v česko-polském pohraničí, kterých by bylo více než milion, hlásili o svá politická práva, a jak by na to reagovali Češi. A v této rozjitřené situaci je zavražděn bývalý inspektor Gestapa. To vše vyprávěno v první osobě postavou mladého krajánka, novináře z Lidových novin.
Knížka mě dostala tím, jak dokázala navodit dobovou polistopadovou atmosféru. Výborný nápad byl vkládat na začátek každé kapitoly (většinou) autentické úryvky z polistopadových novinových článků. Oblaka cigaretového dýmu, staré domy a byty, levné hospody s gulášem, trabant, VB, to vše mě spolehlivě přeneslo do polistopadové doby. Nápad se Sašou Vondrou byl roztomilý. Z německých postav vzpomínajících na slavnou dobu třetí říše a na milovaného Vůdce mě mrazilo. Vzestup německého nacionalismu po revoluci byl vylíčený velmi věrohodně.
Některé motivy ale skřípaly. Bývalý Gestapák přátelící se s Romy? Servírka v zašlé hospodě podávající sáhodlouhé historické referáty, jako by měla doktorát na filozofické fakultě? Postav bylo do příběhu zapleteno příliš mnoho, celá detektivní linka byla zmatená a tak trochu navíc a postavy občas nejednaly příliš logicky.
Ale i přes výtky se jedná o povedenou fikci. A palec nahoru dávám ne za průměrnou finální konfrontaci, ale za závěr, který následoval po ní.
Napsat komentář