Na tuto severskou detektivku z chladného a ponurého Islandu jsem se velmi těšil, ale bohužel mi vůbec nesedla. Na začátku se odehraje originální brutální vražda a začínají se postupně splétat dohromady příběhy zdánlivě spolu nesouvisejících lidí. Potud všechno v pořádku. Ale kniha se rozjíždí hodně pozvolna, řeší se příliš vztahy, vyšetřování samotné je vedené chaoticky a se spoustou chyb, autorka popisuje mnoho nedůležitých věcí zbytečně rozvlekle a místo aby se věnovala podstatě věci, zaobírá se tím, kdo má jaký límeček u košile a jak se dnes učesal.
Postavy jsou vesměs nesympatické, nejednají často logicky a nejsou úplně uvěřitelné. Pouze jakési mísení přitažlivosti a antipatie mezi Huldarem a Freyou bylo zajímavé. Úplný závěr s vykecávajícím se pachatelem, který všechny své pohnutky musí odhalit sám, mi výsledný dojem také nevylepšil. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem účastníkem nějakého Cimrmanova dramatu. Nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn… Při poslouchání audioknihy mi nesedl ani projev Kláry Cibulkové, která knihu četla na můj vkus příliš dramaticky afektovaně.
Napsat komentář