Soubor asi třiceti různorodých povídek velmi zblízka a naturalisticky dokumentuje český život třicátých až šedesátých let dvacátého století očima malého chlapce, dospívajícího mladíka nebo mladého páska. V malém městě, v Praze a částečně i v Americe. Všechny příběhy jsou psané krásným civilním stylem, jsou plné dobových výrazů a čiší z nich autentická atmosféra.
Škvorecký s úžasnou lehkostí a samozřejmostí vynikajícího vypravěče vstupuje do různých životních situací, většinou každodenních drobných okamžiků, které se většinou hrůzou doby na konci strašlivě zvrtnou. Ať již jde o osudy Židů na malém městě, nebo o životní příběhy mladých lidí v době tvrdého nemilosrdného utužování komunistického režimu. V mnoha povídkách vystupuje postava Dannyho, Škoreckého alter ego.
Skvělé dialogy, silné příběhy, nadhled, ironie, humor, přátelství, braní vážných věcí na lehkou váhu, různé lidské slabosti, neřesti a vášně, nešťastné lásky, mrazivé pointy… Prostě Hořký svět.
Lpěl na ní vnitřně. Byl chudák prostě mladý a nezkušený. Neboť je známo, že ženským imponuje muž, to jest Muž, pokud možno MUŽ – ale někdo, kdo k nim přilne, visí na nich, miluje je k zešílení, a dokonce je potřebuje k životu, ten je otráví
Šla jsem a najednou proti mně jde Andula Malinová, holka, se kterou jsem chodila do školy. Hnala se jak vyplašená, s deštníkem, a v ruce držela Kinorevui. Asi na rande. A já do koncentráku. Ona do bijáku, já do koncentráku, víš, Danny, já jsem najednou – a proč já? Proč ne Andula Malinová?
Napsat komentář