Mimozemská návštěva po sobě na Zemi zanechala několik Zón plných nepochopitelných, nebezpečných a mnohdy smrtících artefaktů, a zase zmizela. Lidi se kontaktovat nepokusila. Neměla o ně zájem? Nevšimla si jich? Nikdo neví. Třeba si jen udělala, podobně jako lidé, jen krátký piknik u cesty, o místní život se nezajímala a lidé teď, podobně jako divoká zvířata v lese, postupně zkoumají podivné odpadky, které tu po návštěvě zbyly.
Úžasně se mi líbilo, s jakou kreativitou je Zóna popisovaná. Komáří mýtiny, skořepiny, ježibabí rosol, nečekané důsledky cizích předmětů, lidé poznamenaní neštěstími. Přesto mi na konci knihy přišla cizozemská návštěva stejně záhadná, jako na začátku. Originální nápad nebyl vyždímaný ze svého potenciálu do poslední kapky a zachoval si svou tajemnost, což mi přišlo sympatické.
V Zóně čeká smrt na každém kroku, nejpřímější cesty tu bývají ty nejvíce nebezpečné. Navzdory zákazům a přísným trestům se sem vydávají Stalkeři, zvláštní druh adrenalinových dobrodruhů, pro které se zdejší smrtící nebezpečí stalo drogou. Navíc si dobře přivydělávají artefakty propašovanými ze Zóny, díky čemuž mohou na vysoké noze prožít a propít bezútěšný čas v obyčejném světě. Celá kniha, ač se její děl odehrával v Americe, byla prostoupena zvláštní ruskou zádumčivostí, nihilismem, rezignovaností. Ale někde uprostřed Zóny čeká tajemná zlatá koule, která prý splní každému jeho nejtajnější přání…
Starý, poctivý, inteligentní sci-fi styl psaní, detailně popisované technické detaily, marné hledání smyslu mimozemské návštěvy spojené s hledáním smyslu vlastní existence, to vše se mi v knize velmi líbilo.
Napsat komentář