Německý lesník Peter Wohlleben se v lese mezi stromy pohybuje celý život a během let dokázal shromáždit úžasné množství informací o životě stromů, lesa, jeho ekosystému, provázanosti jeho částí i skrytých a často na první pohled netušených souvislostech, často podpořených citovanými vědeckými studiemi.
Knížka se výborně četla, autor je velmi poutavý vypravěč a má dar jednoduše a pochopitelně vysvětlovat i komplikovaná témata. Každá z asi padesáti kapitol mi odkryla alespoň jeden nový netušený objev, pootevřela dveře do fascinujícího netušeného světa.
Stromy v lese jsou mezi sebou navzájem propojeny složitým ekosystémem kořenů, ale především hub! Slabším jedincům jsou takto schopny předávat nejen vodu, ale i živiny. Stromy si takto dokonce předávají i chemické a elektrické signály, například o výskytu škůdců či jiném nebezpečí. Informace o nebezpečí či jiných událostech si stromy dovedou vyměňovat i nad zemí, pomocí větru zasíláním různých chemických látek.
Většina středoevropských uměle vysazených monokulturních lesů je podobna spíše zemědělským plantážím než pralesům. Stromy si zde nemohou vytvořit plnohodnotná propojení, jsou mnohem méně odolné vůči přírodním pohromám, nemají zde dost živin pro plnohodnotný růst. Zdravý dospělý prales se může vytvořit teprve po pěti stech letech bez zásahu člověka. Vyprávění o vzniku a růstu pralesa je věnována celá jedna krásná kapitola.
Ve vnitrozemí prší jen díky tomu, že od moře až do nitra kontinentu se táhnou lesy. Srážky z mraků vytvořených nad oceány vyprší do 600 km od pobřeží. Z lesů se ale opět velké množství vody vypaří a znovu vytvořené mraky tak mohou putovat dále do vnitrozemí.
Jeden buk za svůj život vyprodukuje průměrně 1,8 miliónu bukvic. Z těch všech pouze jedna jediná doroste do dospělého stromu.
Nejstarší známý smrk (respektive jeho kořenový systém) má přes 9500 let!
Čím starší stromy jsou, tím rychleji rostou. Stromy s metrovým průměrem kmene vytvoří třikrát více biomasy než ty s poloviční tloušťkou.
Po napadení kůrovcem stromy vylučují látky, které kůrovce odpuzují a mohou je i zabít. Proto má kůrovec na svém těle houby, které tyto látky dokážou neutralizovat.
Netušil jsem, jak těžký život mají stromy v ulicích měst i v městských parcích, jak moc je pro ně toto prostředí nepřirozené a nepřátelské a podobá se pro ně spíše poušti. Stromy tu mají velký problém vůbec přežít a délka jejich života je tu velmi zkrácena.
Lesy jsem měl vždy velmi rád, ale nyní se budu na stromy dívat s ještě mnohem větším obdivem, údivem a úctou.
Napsat komentář