Nejsem si jistý, co si mám o tomto sci-fi výběru krátkých povídek myslet. Na jednu stranu se mi velmi líbily Lemovy nápady, na kterých jednotlivé povídky vystavěl, originální, neotřelé, čtivě a zajímavě napsané. Příběhy jsou napsány ve formě klasické, „tvrdé“ sci-fi, kterou mám rád, takže se v nich objevují mimozemšťané, vyspělé umělé inteligence, cesty ke hvězdám a další podobné úkazy hojně používané ve zlaté éře sci-fi, ale všechny jevy jsou založené na dobře propracovaném vědeckém základu. Každá povídka je velmi dobře stavěná, dialogy jsou napsané výborně, postupně gradují… Ale tady přichází hlavní problém, protože místo překvapivé a zajímavé pointy většina příběhů jen tak vyšumí do ztracena a není pořádně ukončena. Což mi přijde docela škoda, vzhledem k tomu, že jinak je knížka velmi dobrá.
Za přečtení určitě stojí poslední kapitola knížky, ve které Lem stručně shrnul svůj vlastní životopis, včetně barvitě popsaných válečných let i nejzajímavějších období jeho tvorby. Mě třeba zaujala poznámka, že uprostřed psaní (nejen) Solarisu ani sám Lem nevěděl, jak knížka dopadne.
Napsat komentář