Co je důležité, bývá očím skryté.
Milá, krásná knížka, která se dá přečíst za hodinu. O tom, jak se malí lidé dívají na svět dospělých svýma dětskýma, zjednodušujícíma očima a jak vždy dokáží jasně prohlédnout až k podstatě věci. O tom, že svět by byl zajímavější a krásnější, kdybychom se občas tím samým pohledem dokázali dívat taky.
„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
„Ano, jistě,“ řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlny písku ve svitu měsíce.
„Poušť je krásná,“ dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic… A přece něco září v tichu…
„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…,“ řekl malý princ.
Napsat komentář