Některá noc bolí až u kosti
a naráz se špatně dýchá
když vzpomínka na staré radosti
vetře se do mého ticha

V některých nocích je ráno spasení
a hodiny se vlečou ztěžka
když jsme už roky ztracení
a dalších pár musíme přečkat

* * *

Jsem na tobě závislý, blesklo mi náhle hlavou,
jak na dobrém vínu.
Myslím na tebe s touhou tak krutě naléhavou,
a nemám medicínu.

Vzpomínka na tebe mě pořád bolí tolik,
že nevím, zda dokážu být abstinující alkoholik

* * *

Lásko, volám, ty bledé nadělení mimo všední svět!
Lásko, šeptám, ty křehká vypravěčko mnoha tichých vět.
Lásko, vzlykám, ty mizící připomínko dávno mrtvých let!
Lásko, ptám se, proč se každé září ke mně vracíš zpět?

Proč tvůj hebký pohled nedá mojí duši spát?
Proč se mi o tobě musí každý večer zdát?
Proč každá rána v srdci musí bolet nadvakrát?
Proč nejde mít rád a štěstí s tebou neprohrát?