Někdy s tebou byla vážně trochu dřina
Když každého to sem tam táhlo trochu jinam
Ale naše kroky vždycky znovu spojily se
Tak jako tenkrát plaché ruce na ubruse
Někdy život nevychází jak bychom si přáli
Naše dlaně už jsou chladné, natož aby hřály
Každý už se svojí vlastní cestou dal
Tak občas si vzpomeň a buď šťastná dál
Když občas přišla bouřka po setmění
Hrozně jsi se bála hromu hřmění
Pili jsme pak dobré víno při svíčkách
A po pár sklenkách poděl se pryč všechen strach
K ránu jsme vždy otevřeli všechna okna
Čerstvý vítr proháněl se ve tvých dlouhých loknách
Jenže každý už se svojí vlastní cestou dal
Tak občas si vzpomeň a buď šťastná dál
Vždycky když jsi četla verše od Skácela
Stránky váhavě a pomalu jsi obracela
V tichém zamyšlení se ti krabatilo čelo
To co je teskně krásné to tě občas rozbrečelo
A věci smutné, vážné řešili jsme vžycky spolu
Společně bychom snad dokázali přenést horu
Jenže každý už se svojí vlastní cestou dal
Tak občas si vzpomeň a buď šťastná dál
Vždycky když mi bylo úzko sevřel jsem tě v objetí
A když jsi mě vytočila, počítal jsem do pěti
Mívala jsi noční můry, budily tě ze spaní
To ses ke mně přitulila a čekala na svítání
Jenže dneska už je všemu dávno konec
Svatba se nekonala, nezazvonil zvonec
Každý už se svojí vlastní cestou dal
Tak občas si vzpomeň a buď šťastná dál
Napsat komentář