Sedím si za stolem
a venku svítá
Ty projdeš zas kolem
a láhev nedopitá

Se zbytkem vína na dně
v tvé ruce šplouchá tiše
Zas doufám, nejspíš marně
že mě teď do své skrýše

Na chvíli necháš vklouznout
prohodíš slovo či dvě
City nenecháš zmrznout
projednou nepustíš svět

Se všemi problémy
skákat nám do řeči
Rozhovor náš němý
tvý trable vyléčí

Se smutným úsměvem
koukáš mi do očí
Pak všechno proberem
karta se otočí

Svou láhev dopíjíš
a hážeš z okna ven
Rameny pokrčíš –
začíná nový den