David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Život je plný zklamání a je to celkem v pořádku. Maso chutná nejlíp po hladu a postel je nejměkčí po těžké cestě.

— Jack London

Pár řádků o mně

25. dubna 2009, 17:28 | | Dave

Já

Jmenuji se David Cimbůrek. Pocházím z Pacova, malého města na rozhraní jižních Čech a Českomoravské vrchoviny. Tady jsem také chodil na místní gymnázium, kterému jsme s oblibou říkali Ústav. Po ukončení mého pobytu v Ústavu jsem přesídlil do Brna. Zde jsem studoval odbornou informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Úspěšně jsem absolvoval bakalářské studium (takže je ze mě Bc.) a posléze se mi podařilo dokončit navazující magisterský program, takže jsem i Mgr. Skoro sedm let jsem pracoval jako vývojář ve firmě ANF DATA, dceřinné společnosti koncernu Siemens. Programoval jsem embedded systémy (telefonů, routerů, modemů, …) a vyvíjel telekomunikační systém IMS. V roce 2012 jsem se rozhodl pro změnu a přešel jsem do společnosti AtoS, kde momentálně pracuji na projektu pro vzdálenou správu systémů.

Teď něco málo o mých zálibách:

  • Muzika pasivně. Například Jarek Nohavica, Karel Kryl, Queen, Roxette, Cranberries, Vangelis, Mike Oldfield, Color Factory, Mňága a Žďorp, Blackmore’s Night, Bruce Springsteen, Toto, Annie Lennox, Alanis Morissette, Bee Gees, Enya, Meatloaf, Slade, Slainte, The Pretenders, U2, Radůza, Drupi, ABBA, Blondie, Brutus, Scorpions, Wolfgang Amadeus Mozart, Znouzectnost, Era, Bob Dylan…
  • Muzika aktivně. Trochu hraju na kytaru, převážně folkové věci.
  • Sport. Aktivně vysokohorská a ledovcová turistika, horolezení (umělá stěna, spotovní skalní lezení, občas i lehčí tradiční lezení), jsem členem brněnského vodáckého oddílu VSK MU Brno – oddíl kanoistiky, kde rekreačně sjíždíme divokou vodu. Od podzimu 2005 jsem hrál závodně futsal (brankář, 3. třída brněnského futsalového přeboru, po pěti letech postup do 2. třídy, klub FC Debakl ;-), ale díky opakujícím se zraněním už jen jako výpomoc). Pak ještě trochu jízda na kole, běhání. Bavilo by mě toho ještě víc, ale všechno se ustíhat nedá.
  • Čtení, knížky. Žánrově jdu celkem napříč, miluju fantasy a postkatastrofické romány. Kdybych měl jmenovat některé autory, tak z těch, kteří na mě nejvíce zapůsobili: Erich Maria Remarque, David Eddings, Piers Anthony, Charles Bukowski, Bohumil Hrabal, Harry Harrison, Raymond E. Feist, David Gerrold, František Běhounek, Ludvík Souček, Jack London… Knížky, které mě uchvátily, a rozhodně stojí za přečtení, jsou:
    • Erich Maria Remarque: Tři kamarádi. Má nejoblíbenější knížka.
    • Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě.

      Erich Maria Remarque, Tři kamarádi

    • Mika Waltari: Egypťan Sinuhet. Nezapomenutelná záležitost.
    • Raymod E. Feist: Mág. Dle mého názoru nejlepší fantasy, jaká kdy byla napsána (ano, četl jsem Tolkiena, a i tak si za tímto názorem stojím).
    • Umberto Eco: Jméno růže. Tahle knížka mi trochu přípomínala Sinuheta: naprosto úžasně vystižené dobové reálie. Nádhera.
    • Ludvík Souček: Cesta slepých ptáků, Runa Rider, Sluneční jezero. Podle mnohých nejlepší česká sci-fi všech dob, já naprosto souhlasím.
    • Jack London: Tulák po hvězdách. Fantastická knížka o hlubinách lidské duše a o fantastické síle lidské vůle.
    • Hassan Bajev: Přísaha – Chirurg pod palbou. Neuvěritelně plasticky a věrně vylíčené strasti a útrapy čečenské války.
    • Joe Simpson: Setkání se smrtí. Nádherně popsaná vlastní zkušenost z boje o život při jedné nepodařené horolezecké expedici do peruánských And.
  • TV, filmy. Jsem celkem závislý na nezávislých věcech, dokumentech, mysteriózních filmech (ovšem pouze dobře propracovaných), filmech ze života a na neotřelých filmech s promyšlenou a nepředvídatelnou zápletkou, u kterých se musí přemýšlet (Memento, Mulholland Drive, Kostka, Mlčení jehňátek, Kontakt, The Bourne Identity, Markéta Lazarová, Butterfly Effect, Ghost World, Kladivo na čarodějnice, The Hunt For Red October, Twin Peaks, Blair witch project…). Poslední dobou jsem objevil československé filmy nové vlny šedesátých let.

Můžete si také přečíst můj strukturovaný životopis.

Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –“

Erich Maria Remarque, Tři kamarádi

Tady je ještě několik mých fotek.


Žádné komentáře »

No comments yet.

Leave a comment



Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com