David Cimbůrek

Něco jsem žádal. Asi to byl smysl života. Vydal jsem se s Bernardem údolím utrpení na cestu k hoře poznání.
Často jsem byl plný tetelivé úzkosti, strachu a beznaděje. Občas jsem se bál, jestli vůbec můžu jít dál.
Až když přestanete věřit, osud vám někdy nadělí něco z toho, o čem sníte.
Hodně štěstí na té cestě. Per aspera ad astra.