Na Pálavu jsme se chystali celou zimu. Čekali jsme, až napadne dost sněhu a bude mrznout, abychom se mohli projít na nesmecích. Bohužel jsme se letos příhodného počasí nedočkali, tak jsme nakonec vyrazili v únoru už za jarních podmínek. Po sněhu a ledu ani památky, zato foukal ledový vítra a všude bylo spoustu bláta. Díky tomu, že jsme na výlet využili páteční pololetní prázdniny, šlapali jsme po Pálavě celý den skoro sami. Pokračovat ve čtení
Rubrika: Děti (Strana 2 z 5)
Po delší době nám do republiky zase zavítala pořádná sněhová nadílka. S kluky jsme neváhali, navlékli jsme na sebe pořádné zimní oblečení, nabalili sněžnice a vyjeli si do Jeseníků. Místo obvyklých dvou hodin jsme strávili v autě skoro tři, na silnici byla vrstva uježděného sněhu už od Brna, ale k motorestu Na Skřítku jsme dorazili bez nehody. Čekal nás tu mráz, pořádná mlha a občasné sněžení.
Po dlouhé době jsme se opět setkali s vodáckou partou, tentokrát během podzimních prázdnin na Chatě Mír v Beskydech. Sešlo se nás včetně všech dětí více než 30. Chata je pěkně udržovaná, s úplně novým prostorem restaurace, kde jsme dostávali vynikající snídaně a večeře. Čas jsme trávili výlety po okolí, v podzimním pošmournu jsme vyšli na Radhošť, dětem jsme připravili halloweenskou noční stezku odvahy, a když jeden celý den propršel, zajeli jsme si do frenštátského muzea na interaktivní výstavu STOPA – Vyřeš zločin!, kde jsme si vyzkoušeli vyřešit případ jedné vraždy.
Klukům se minulý rok moc líbilo cyklistické putování v okolí Lednice. Umluvili mě, abychom si stejnou nebo alespoň hodně podobnou trasu projeli i letos. Začínali jsme u Mlýnského rybníka a postupně jsme si po cyklostezkách objeli naše oblíbená místa: Janův hrad, podél Dyje, rozhlednu Maják, část Dolní Novomlýnské nádrže, a objevili jsme i nová místa v okolí Sedlece, včetně krásného dobového hostince Mezi Vraty. Příjemné pohodové poježdění to bylo.
Letos proběhl už desátý ročník tátovské akce s dětmi na Poříčí. Mezi dětmi už jsou velké věkové rozdíly, a tak jsme je rozdělili na dvě skupiny podle věku, aby si všichni mohli akci užít naplno.
Kluci sami po mně chtěli, abychom se spolu letos ještě jednou podívali do rakouských hor. Vybral jsem příjemný pohodový trek do Triebenských Taur, a jako obvykle, ráno v 6 hodin už jsme seděli v autě a mířili směrem na Vídeň, za městečko Hohentauern, tentokrát až do údolí Bärntal.
Kluci měli letos za dobré vysvědčení neobvyklé a náročné přání: chtěli se poprvé proletět v letadle. Příliš se mi do jeho plnění nechtělo, ale děti byly neodbytné, a když si na let samy částečně přispěly ze svých pokladniček, podlehl jsem. A když jsem navíc objevil stránky leteckého nadšence pana Petra Humpolíčka, https://letbrno.cz, který létá za přijatelnou cenu, bylo rozhodnuto.
I letos jsme se s dětmi vypravili užít si společné alpské dobrodružství. Mezi silným deštěm a bouřkami se nám otevřelo krátké okno pěkného počasí. Kluci jsou zase o něco silnější a vytrénovanější, zvládnou unést těžší batohy, a tak jsme se mohli vypravit na třídenní trek nadivoko po hřebenech rakouských Eizenerzských Alp.
Jako již tradičně každý rok, vydali jsme se s Rendlovými začátkem léta na společný čundr. Tentokrát padla volba na mé oblíbené Tišnovsko. Startovali jsme z obce Skryje a šlapali proti proudu Bobrůvky. Panovalo pěkné počasí, příroda byla krásně zelená, okolí řeky tradičně krásné, a tak nám cesta příjemně utíkala. První větší přestávku jsme udělali u Šafránkova mlýnu, kde si děti vyhrály na dětském hřišti. Je ovšem vidět, že rychle rostou a následné obtížnější skalnaté úseky s řetězy nikomu nedělaly problémy.
Na Dlouhé stráně jsme si poprvé vyšlapali už předloni na podzim. Tehdy ale panovala hustá mlha a z jesenických panoramat jsme neviděli nic. Po delší době jsme se tedy rozhodli pro reparát a v krásném skoro letním počasí jsme si výlet zopakovali.