Protože normální chození po horách už naší trekové skupině trochu zevšednělo, poohlížíme se po nových výzvách. Do budoucna bychom rádi zdolávali vyšší a vyšší vrcholy, a ty už bývají celoročně pokryté sněhem a ledem. Proto k jejich zdolávání neodmyslytelně patří pořádné vybavení: lana, cepíny, mačky. Jak se s těmito proprietami správně zachází, jsme se učili na třídenním ledovcovém kurzu od zkušeného horského vůdce Radka Lienertha v rakouských Alpách na chatě Oberwalderhütte. Co všechno jsme zažili, si můžete prohlédnout v následující fotoreportáži.
-
- Studánka na odpočívadle u Großglockner Hochalpenstraße.
-
- Svišť na stráni u Franz-Josefs-Höhe po cestě na Oberwalderhütte.
-
- Šlapeme na chatu Oberwalderhütte. V pozadí je vidět bílá čepice Johannisbergu.
-
- Cesta na chatu vedla i zasněženým suťoviskem.
-
- Po obědě se chystáme poprvé do akce. Jakže se to nasazuje ten sedák?
-
- Kloužeme dolů po ledovém svahu. Někdo to vzal po nohách…
-
- … a někdo prostě po zadku.
-
- Učíme se ťapat šikmo nahoru v mačkách po zledovatělém svahu.
-
- A tady už postupujeme přímo nahoru.
-
- S mačkami to chtělo trpělivost. Zvyknout si na ně nějakou dobu trvalo.
-
- Když je třeba, dá se s mačkami lézt i po skále.
-
- Hop, a už je v trhlině! Učíme se vytahovat propadnuvší se nešťastníky.
-
- Stačilo pár záběrů několika párů silných paží a oběť je zase na pevné zemi (sněhu).
-
- Další skokan v pořadí. Role obětí i zachránců jsme si vyzkoušeli všichni.
-
- Společná fotka s masivem Großglockneru v pozadí.
-
- Začíná druhý den kurzu. Od chaty se díváme na náš dnešní cíl – na horu Johannisberg.
-
- Před námi vyrazila na ledovec další skupina, která ale na vrchol nešla.
-
- Pohled z ledovce zpět na chatu. V pozadí pravidelná pyramida Fuscherkarkopfu.
-
- V tuto chvíli nás cestou na vrchol čekala dlouhá kličkovaná mezi ledovcovými trhlinami.
-
- Výhled z vrcholu Johannisbergu (3 460 m. n. m.) na Granatspitzgruppe.
-
- Tak takovýhle jsme měli z vrcholu výhled.
-
- Vrcholovka na památku.
-
- Začínáme sestup, pro jistotu v helmách.
-
- Křečovitý úsměv. První člověk na laně má největší šanci, že se do nějaké trhliny propadne.
-
- Odpoledne se na příkrém svahu pod chatou učíme brzdit pády.
-
- Spadnout umí každý, ale zastavit, to už chce fištróna.
-
- Nejobtížnější je ubrzdit pád ze svahu po zádech hlavou napřed.
-
- Zastavovat pád jsme zkoušeli i cepínem.
-
- Ještě jeden nostalgický pohled na Johannisberg. Trasa našeho postupu je na něm krásně vidět.
-
- Panoramatický pohled: vlevo Großglockner, vpravo Johannisberg.
-
- Na závěr dnešního cvičení jsme si v mačkách vyšlapali prudký ledový svah.
-
- U chaty žánrově pózujeme s cepíny před dobytým vrcholem.
-
- Pro všechny z nás je to výškový rekord.
-
- A tak při focení nasazujeme patřičně drsné pózy a výrazy.
-
- Nebyl to nějaký výjimečný výkon, ale 3 460 metrů nad mořem už zní pěkně.
-
- Ještě společné cepínové foto před Großglocknerem. Na ten máme políčeno příště.
-
- Řešení drobných názorových rozporů uvnitř týmu.
-
- Johannisberg + Radler = neopakovatelné spojení zážitku a chuti.
-
- Závěrečný den. Větrný vrchol Mittlerer Bärenkopf (3 359 m. n. m.).
-
- Kousek cesty pod vrcholem. Großglockner je vidět skoro odkudkoliv.
-
- Pohled z vrcholu Mittlerer Bärenkopf na rozpraskaný ledovec.
-
- Nahoře fičí solidní meluzína, a tak se brzy obracíme zpět dolů.
-
- Cestou dolů po ledovci si užíváme parádní rozhled.
-
- Pohled na svah, kde jsme se včera učili brzdit pády.
-
- Nikomu z nás se vůbec nechtělo, ale nebylo zbytí: přišel čas odchodu.
-
- Vracíme se dolů na Franz-Josefs-Höhe.
Napsat komentář