





Kdyby přišla doba, v níž by nebylo ani bohatých ani chudých, tak budou ještě vždy moudří a hloupí, lstiví a prostí. Tak tomu vždy bylo a tak tomu bude. Silný postaví svou nohu na šíji slabého a lstivý odejme měšec stříbra hloupému a přiměje prostého, aby pracoval místo něho, neboť člověk je ošemetný a jeho dobrota je polovičatá. Takže pouze člověk, jenž leží natažen a nemůže již povstat, je zouplna dobrý.
Matyáš rychle roste, z malého ukřičeného miminka se postupně stal rošťácký kluk. Celý svět je pro něj jedno velké hřiště, rád se učí nové věci, všechno musí prozkoumat a nejlépe do šroubku rozmontovat, všude se snaží vlézt anebo vylézt, žádné místo v bytě už před ním není v bezpečí. Také z něj roste pořádná osobnost, umí už si pěkně nahlas říct, když něco chce nebo když se mu něco nelíbí (i když slovy zatím celkem šetří). Energie má na rozdávání a svým temperamentem dokáže za den odrovnat každého. Prostě správný kluk.
Zatím žádné komentáře.
Copyright © 2009–2021 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com