Kluci se namlsali lehkého lezení v Raxech na cestě Preintalersteig a chtěli si vylézt nějakou další podobnou cestu. Pustili jsme se tedy do trochu náročnější cesty Akademikersteig, s obtížností 2+ UIAA. Nastoupali jsme po dlouhatánských ocelových schodech a hromadách suti do údolí Großes Höllental na začátek cesty. Lezl jsem jí nedávno obtížnějším směrem shora dolů, takže jsem věděl, co nás čeká.

Navázali jsme se na lano a začali jsme stoupat. Místy jsme lezli po kompaktní vápencové skále, lehčími úseky v nepříjemné suti jsme postupovali souběžně. Jištění na konci většiny délek usnadňovaly ocelové kruhy, občas se pro vedení lana hodila stará skoba nebo skalní hrot. Škoda jen, že nad nejtěžším místem celé trasy, rozpadajícím se skalním pilířem, fixní jištění chybí a já tak musel děti dobírat až za rohem a neviděl jsem na ně. Ale kluci si sami poradili skvěle a na vrchol Akademikersteigu jsme dolezli sice unavení, ale spokojení a bez výraznějších problémů.

Ještě jsme pak po pěšině Wachthüttelkamm zvládli vyšlapat na super vyhlídku na konci cesty Preintalersteig, ale dál už nás únava nepustila. Seběhli jsme zase po Wachthüttelkammu zpátky až k autu, opláchli se v krásně ledové řece a rozjeli se domů. Užili jsme si další parádní polezení.