David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

Kdyby přišla doba, v níž by nebylo ani bohatých ani chudých, tak budou ještě vždy moudří a hloupí, lstiví a prostí. Tak tomu vždy bylo a tak tomu bude. Silný postaví svou nohu na šíji slabého a lstivý odejme měšec stříbra hloupému a přiměje prostého, aby pracoval místo něho, neboť člověk je ošemetný a jeho dobrota je polovičatá. Takže pouze člověk, jenž leží natažen a nemůže již povstat, je zouplna dobrý.

— Mika Waltari

Nováček na horách

5. listopadu 2013, 14:26 | Cestování, Treky | Dave

Grosser Bösenstein.

Po dlouhém roce jsem si nostalgicky vyrazil připomenout staré časy na hory. Tentokrát s horským nováčkem Endym. Abychom si odvezli silné zážitky, vydali jsme se na monumentální Grosser Bösenstein. Původní plán byl vyběhnout z parkoviště pod Edelrautehütte přímo na vrchol, přejít hřebenovku směrem k Hochhaide a podle podmínek přespat ve stanu u Gemeinsee nebo Grüner See a druhý den se vrátit zpátky k autu.

Na vrchol jsme se dostali bez obtíží, i když mnohem pomalejším tempem, než na které jsem byl zvyklý dříve. Rok bez trekování je holt na fyzičce hodně znát. Aspoň se Endy během výstupu neuvařil a mohl si užívat postupně se otvírající výhledy na okolní hory. Středně vysoká oblačnost vdechla Taurám kouzelnou podzimní atmosféru.

Na vrcholu jsme dali krátkou pauzu a rozhodovali jsme se, kudy dál. Severní svahy byly totiž pokryté několikacentimetrovou sněhovou pokrývkou, která místy nepříjemně namrzala a klouzala. Rozhodli jsme se, že to přesto zkusíme. Díky tomu, že na nepříjemných místech jsem odsekával led cepínem, to s opatrností šlo. Ale postup byl pomalý a celkem vyčerpávající. Když jsme se dostali do nejnižšího místa hřebene, rozhodli jsme se pro ústup jižním svahem po suťovisku dolů do údolí Sonntagskar.

Trasa naší cesty.

Tam jsme se rozhodli přenocovat a druhý den ráno se nějak dostat zpátky k autu. Údolí bylo malebné a krásně opuštěné. Našli jsme suchý travnatý plácek na stan kousek od pramene, uvařili večeři a čaj a užívali si krásné výhledy v záři zapadajícího slunce, které navečer rozehnalo mraky. Noc byla dlouhá a klidná.

Ráno jsme se vydali na zpáteční cestu. Ještě předchozí večer jsem byl omrknout přístup do sedla Perwurzpolster, ale cesta přímo ze Sonntagskar příliš schůdně nevypadala a museli bychom si tedy zajít hodně nízko do údolí. Rozhodli jsme se raději vyjít do sedla Seitenstallpolster a zkusit neznačený traverz západním svahem Sonntagskarspitze.

Ze začátku jsme hodně bloudili v husté a vysoké kosodřevině, ale pak už jsme našli sněhem zavátou stezku a po ní jsme se dobrodili až do sedla mezi Sonntagskarspitze a Dreistecken, kde jsme se zase napojili na turistickou značku. Traverz jsme stihli jen tak tak, při dochodu do sedla se spustil silný liják, který nás provázel během celého úmorného, blátivého, ale už bezpečného sestupu až k autu.

Po dlouhé době to byl zase výlet se vším všudy – s pořádnou fyzickou námahou, s trochou adrenalinu a nebezpečí, s krásnými výhledy, s nocováním v horách, s objevováním nové cesty a nových zákoutí a s pořádným slejvákem na závěr. Prostě samé silné zážitky…


Kompletní porce fotografií je na Picase.


Žádné komentáře »

No comments yet.

Leave a comment



Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com