David Cimbůrek



Přihlášení


Nové obrázky

Kluci si to samozřejmě rozdělili a spí na střídačku. Ten je ale malinkej! Táta na plný úvazek. Kubík se prokopává rád, narozdíl od Matyáše v jeho věku. Naše dvě miminka. Zívanec po svačině.

Počasí v Brně

In-počasí

Citát

For as long as I can remember, I’ve been searching for some reason why we’re here – what are we doing here, who are we? If this is a chance to find out even just a little part of that answer, I think it’s worth a human life, don’t you?

— Ellie Arroway

A zase ty Taury…

14. září 2012, 11:52 | Cestování, Treky | Eli

Rottenmannské Taury.

Během několika posledních výletů jsme se doslova zakoukali do oblasti Rottenmannských Taur, takže cíl prodlouženého víkendu byl jasný. V pátek k večeru jsme vyrazili směr parkoviště Gulling. Řízení přes Vídeň bylo tentokrát na mně. Naštěstí byl podvečerní provoz mírnější a já svou 5proudovou premiéru zvládla jen s oroseným čelem. V sobotu ráno nás vzbudilo sluníčko. Nelenili jsme a vyrazili vzhůru údolím. Silnice prešla v šotolinu, pak lesní cestu, kravskou pěšinu až se po cca 2 hodinách vytratila v borůvčí u kouzelného plesa s výhledy na hlavní hřeben a masiv Hochrettelsteinu. Dál jsme stoupali boční rozsochou mimo značky. Po trošce bloudění v kosodřevině a borůvčí jsme dosáhli hlavního hřebene v sedle pod Hintergullingspitz. Tady se napojili na červenou značku, která nás provázela další 2 dny.

Mapa trasy.

Pohoří připomíná Nízké Tatry nebo východní část Roháčů a postupně směrem k severovýchodu strmí kamenitým Grosser Bösensteinem. Jen kousek pod sedly hlavního hřebene je dostatek ples, takže není problém s nocováním. Odměnou za trmácení jsou fantastické výhledy na masiv Dachsteinu, Totes Gebirge, větrnou elektrárnu ve výši naší Sněžky i do hlubokých udolí pod námi. Ačkoli byla půlka září, my jsme šli krásným, slunečným létem. Celou cestu nás provázelo roztoužené volání jelenů. Dokonce druhý večer, kdy jsme si s kafíčkem sedli do závětří sedla pod Sommereckem a koukali jak zapadá slunce nad Dachsteinem, vyšel jelen až do sedla protějšího hřebene a troubil jako na lesy. Další nám pak chodili celou noc kolem spacáků. Okruh k autu jsme dokončili pohodovým sestupem po neznačených asi mysliveckých stezkách. Víc by moje bolavá kyčel bohužel nezvládla, i tak nám Rottenmanny daly kouzelné rozloučení s létem.

Další fotografie jsou vystaveny na Picase.


Žádné komentáře »

No comments yet.

Leave a comment



Copyright © 2009–2015 David Cimbůrek, david.cimburek (at) gmail.com